Browse Source

2009-07-09 Martin Gollowitzer <gollo@fsfe.org>

	* moved from /documents/

svn path=/trunk/; revision=12932
tags/stw2018
gollo 10 years ago
parent
commit
5b77ef12f1
100 changed files with 10294 additions and 0 deletions
  1. 141
    0
      about/basics/freesoftware.bg.xhtml
  2. 141
    0
      about/basics/freesoftware.ca.xhtml
  3. 128
    0
      about/basics/freesoftware.cs.xhtml
  4. 214
    0
      about/basics/freesoftware.de.xhtml
  5. 149
    0
      about/basics/freesoftware.el.xhtml
  6. 143
    0
      about/basics/freesoftware.en.xhtml
  7. 148
    0
      about/basics/freesoftware.es.xhtml
  8. 124
    0
      about/basics/freesoftware.fi.xhtml
  9. 159
    0
      about/basics/freesoftware.fr.xhtml
  10. 149
    0
      about/basics/freesoftware.it.xhtml
  11. 151
    0
      about/basics/freesoftware.nb.xhtml
  12. 156
    0
      about/basics/freesoftware.nl.xhtml
  13. 110
    0
      about/basics/freesoftware.sr.xhtml
  14. 179
    0
      about/basics/freesoftware.sv.xhtml
  15. 69
    0
      about/basics/gnuproject.bg.xhtml
  16. 61
    0
      about/basics/gnuproject.ca.xhtml
  17. 59
    0
      about/basics/gnuproject.da.xhtml
  18. 63
    0
      about/basics/gnuproject.de.xhtml
  19. 66
    0
      about/basics/gnuproject.el.xhtml
  20. 67
    0
      about/basics/gnuproject.en.xhtml
  21. 69
    0
      about/basics/gnuproject.es.xhtml
  22. 65
    0
      about/basics/gnuproject.fr.xhtml
  23. 60
    0
      about/basics/gnuproject.it.xhtml
  24. 43
    0
      about/basics/gnuproject.nl.xhtml
  25. 67
    0
      about/basics/gnuproject.pt.xhtml
  26. 61
    0
      about/basics/whatwedo.cs.xhtml
  27. 57
    0
      about/basics/whatwedo.da.xhtml
  28. 59
    0
      about/basics/whatwedo.de.xhtml
  29. 59
    0
      about/basics/whatwedo.el.xhtml
  30. 55
    0
      about/basics/whatwedo.en.xhtml
  31. 44
    0
      about/basics/whatwedo.es.xhtml
  32. 58
    0
      about/basics/whatwedo.fi.xhtml
  33. 50
    0
      about/basics/whatwedo.fr.xhtml
  34. 58
    0
      about/basics/whatwedo.it.xhtml
  35. 83
    0
      about/basics/whatwedo.nl.xhtml
  36. 56
    0
      about/basics/whatwedo.pt.xhtml
  37. 58
    0
      about/basics/whatwedo.sv.xhtml
  38. 106
    0
      about/basics/whyweexist.cs.xhtml
  39. 103
    0
      about/basics/whyweexist.da.xhtml
  40. 112
    0
      about/basics/whyweexist.de.xhtml
  41. 104
    0
      about/basics/whyweexist.el.xhtml
  42. 105
    0
      about/basics/whyweexist.en.xhtml
  43. 108
    0
      about/basics/whyweexist.es.xhtml
  44. 102
    0
      about/basics/whyweexist.fr.xhtml
  45. 108
    0
      about/basics/whyweexist.it.xhtml
  46. 145
    0
      about/basics/whyweexist.nl.xhtml
  47. 106
    0
      about/basics/whyweexist.pt.xhtml
  48. 104
    0
      about/basics/whyweexist.sr.xhtml
  49. 104
    0
      about/basics/whyweexist.sv.xhtml
  50. 154
    0
      about/history/doi.cs.xhtml
  51. 168
    0
      about/history/doi.de.xhtml
  52. 155
    0
      about/history/doi.el.xhtml
  53. 152
    0
      about/history/doi.en.xhtml
  54. 153
    0
      about/history/doi.fr.xhtml
  55. 148
    0
      about/history/doi.it.xhtml
  56. 152
    0
      about/history/doi.pt.xhtml
  57. 105
    0
      about/history/preamble.pt.xhtml
  58. 33
    0
      about/printable/Makefile
  59. BIN
      about/printable/background-a3-inner.pdf
  60. BIN
      about/printable/background-a3-outer.pdf
  61. BIN
      about/printable/background-a4.pdf
  62. 167
    0
      about/printable/folder.de.xhtml
  63. 169
    0
      about/printable/folder.el.xhtml
  64. 153
    0
      about/printable/folder.en.xhtml
  65. 106
    0
      about/printable/folder.es.xhtml
  66. 159
    0
      about/printable/folder.fi.xhtml
  67. 173
    0
      about/printable/folder.fr.xhtml
  68. 162
    0
      about/printable/folder.it.xhtml
  69. 165
    0
      about/printable/folder.nl.xhtml
  70. 16
    0
      about/printable/get_h1.xsl
  71. 13
    0
      about/printable/get_moreinfo.xsl
  72. 69
    0
      about/printable/mk-printable-en-xml.sh
  73. 138
    0
      about/printable/mk-tex-a3.xsl
  74. 167
    0
      about/printable/mk-tex-a4.xsl
  75. 45
    0
      about/printable/printable.it.xhtml
  76. 1
    0
      about/printable/printable.sources
  77. 141
    0
      about/printable/printable.xsl
  78. 12
    0
      about/reports/document-es-2003.de.xml
  79. 11
    0
      about/reports/document-es-2003.el.xml
  80. 12
    0
      about/reports/document-es-2003.en.xml
  81. 12
    0
      about/reports/document-es-2003.fr.xml
  82. 12
    0
      about/reports/document-es-2003.it.xml
  83. 12
    0
      about/reports/document-es-2003.nl.xml
  84. 12
    0
      about/reports/document-es-2003.sq.xml
  85. 12
    0
      about/reports/document-es-2005.de.xml
  86. 12
    0
      about/reports/document-es-2005.el.xml
  87. 12
    0
      about/reports/document-es-2005.en.xml
  88. 12
    0
      about/reports/document-es-2005.it.xml
  89. 12
    0
      about/reports/document-es-2005.nl.xml
  90. 12
    0
      about/reports/document-es-2007.el.xml
  91. 12
    0
      about/reports/document-es-2007.en.xml
  92. 12
    0
      about/reports/document-es-2007.nl.xml
  93. 12
    0
      about/reports/document-es-2009.el.xml
  94. 12
    0
      about/reports/document-es-2009.en.xml
  95. 465
    0
      about/reports/es-2003.el.xhtml
  96. 462
    0
      about/reports/es-2003.en.xhtml
  97. 622
    0
      about/reports/es-2003.nl.xhtml
  98. 347
    0
      about/reports/es-2005.el.xhtml
  99. 345
    0
      about/reports/es-2005.en.xhtml
  100. 0
    0
      about/reports/es-2007.el.xhtml

+ 141
- 0
about/basics/freesoftware.bg.xhtml View File

@@ -0,0 +1,141 @@
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>

<html>
<head>
<title>ФССЕ - Какво е Свободен софтуер?</title>
</head>

<body>
<h1>Какво е свободен софтуер?</h1>

<p class="indent">„Свободен“ в „Свободен софтуер“ се отнася до свободата, а
не до цената (на английски думата „free“ означава „свободен“, но и
„безплатен“, Б.пр.). Използвана с това си значение от 80-те, първата документирана
завършена дефиниция се явява бюлетинът на GNU, vol. 1 no.1 [<a name="ref1"
href="#1">1</a>], публикуван през Февруари 1986. В частност, четири свободи
определят [<a name="ref2" href="#2">2</a>] Свободния софтуер:</p>

<ul>
<li class="indent"><b>Свободата да използваш програмата, за каквито и да е цели.</b>
<p class="indent"> <em>Поставянето на ограничения върху употребата на Свободния
софтуер, като например време („30-дневен пробен период“, „лицензът изтича на
1 януари 2004“), цел („дава се разрешение само за изследователска и нестопанска
употреба“, „не може да се използва за еталонни тестове“) или географски регион
(„не трябва да се използва в страната X“) правят програмата несвободна.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>Свободата да изучаваш как работи програмата и да я пригаждаш
към своите нужди.</b>
<p class="indent"> <em>Поставянето на правни или практически ограничения върху
разбирането и модифицирането на програма, като задължителна покупка на
специални лицензи, подписване на „Non-Disclosure-Agreement“ (NDA), или –
за програмни езици имащи множество форми на представяне – да се прави
недостъпен предпочитания от хората начин за разбиране и редактиране на
програмата („изходен код“) също прави програмата собственическа (несвободна).
Без свободата да променят някоя програма хората ще останат на милостта на
единичен доставчик.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>Свободата да разпространяваш копия, за да можеш да помогнеш
на съседа си.</b>
<p class="indent"> <em>Софтеурът може да бъде копиран/разпространяван буквално
безплатно. Програмата става несвободна, ако не ви е позволено да я дадете
на човек в нужда. Това може да бъде направено срещу заплащане, ако така
решите.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>Свободата да подобрявате програмата и да пуснете подобренията
публично, така че цялата общност да се облагодетелства.</b>
<p class="indent"> <em>Не всеки е еднакво добър програмист във всички посоки.
Някои хора въобще не знаят как да прогамират. Тази свобода позволява на
тези, които нямат времето, или уменията да разрешат някой проблем, непряко
да получат достъп до свободата да променяш. Това може да бъде сторено срещу
заплащане.</em></p>
</li>
</ul>

<p class="indent">Тези свободи са права, а не задължения, въпреки че спазването
им за обществото може понякога да задължи индивида. Всеки може да избере да не
се възползва от тях, но може също така да избере да се възползва от всичките.
В частност, трябва да се разбере, че Свободният софтуер не изключва търговска
употреба. Ако една програма не позволява търговска употреба и търговско
разпространение, тя не е Свободен софтуер. Несъмнено нарастващ брой компании
основават бизнес модела си изцяло, или поне частично, върху Свободния софтуер,
включително някои от най-големите разпространители на собственически софтуер.
Свободният софтуер прави законно осигуряването на помощ, не го прави задължително.</p>

<h3>Терминология</h3>
<p class="indent">Английският изглежда е единственият език, в които съществува
такова силно двусмислие между свобода и цена. Когато се преведе на други езици
Свободният софтуер се превръща в „logiciels libre“ на френски, „software libre“
на испански, „software libero“ на италиански, „Fri Software“, или какъвто и да
е еквивалентния термин в местния език, отнасящ се до свободата.</p>

<b>Отворен код</b>
<p class="indent">На 3 февруари 1998, по времето, когато Netscape обявили, че ще
пуснат своя браузър като Свободен софтуер, група хора се срещнали в Пало Алто,
Силициевата долина и предложили да започнат маркетингова кампания за Свободния
софтуер, използвайки термина „Отворен код“. Целта била бърза комерсиализация
на Свободния софтуер и възприеманото му от компании и рискуващи капиталисти на
избухващата нова икономика. Като средства за целта, те направили съзнателното
решение да оставят настрана всички дългосрочни въпроси (като философия, етика
и социални ефекти) свързани със Свободния софтуер, тъй като чувствали, че те са
препятствие по пътя на бързото приемане от икономиката. Те предложили да се
акцентира само върху технологичните преимущества. [<a name="ref3" href="#3">3</a>]</p>

<p class="indent">Често използван от хора, които се отнасят към това което
означава Свободния софтуер, терминът „Отворен код“ – първоначално дефиниран
да означава същото като Свободния софтуер по отношение на лицензи и
изпълнение – е пострадал от неправилна употреба. В наши дни той редовно се
употребява за всичко между Свободния софтуер и силно собственическата
„Програма за правителствена сигурност“ („Governmental Security Program“ (GSP))
на Microsoft. [<a name="ref4" href="#4">4</a>]</p>

<b>Libre Software</b>
<p class="indent">Когато Европейската комисия започнали да се занимават със
Свободния софтуер на редовни начала, те потърсили как да избегнат двусмислието
на английското словосъчетание „Free Software“ и погрешните разбирания на израза
„Отворен код“, което довело до приемането на трети термин, който изскочил
случайно около 1992 – „Libre Software“.Терминът се е доказал като устойчив на
неправилна употреба и все още се използва по сходен начин за Свободния софтуер.
Така че, той може да представи решение на тези, които се страхуват, че няма да
бъдат разбрани правилно, когато говорят английски.</p>

<h3>Справки</h3>

<p class="footnote">[<a name="1" href="#ref1">1</a>]
<code class="footnote"><a name="ref2" href="http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt">http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt</a> (page 8)</code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="2" href="#ref2">2</a>] За пълното определение вижте
<code class="footnote"><a name="ref4" href="http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html">http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html</a></code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="3" href="#ref3">3</a>] За справка вижте <!--<code class="footnote"--><a
name="ref6"
href="http://www.opensource.org/advocacy/faq.html">http://www.opensource.org/advocacy/faq.html</a><!--/code-->:
<em>Каква е връзката между „отворения код“ и „Свободния софтуер“? Инициативата
за Отворен код (The Open Source Initiative) е маркетинг за Свободния софтуер.
OSI просто изнася на преден план технологичните предимства на Свободния софтуер,
оставяйки въпросите, касаещи свободата на по-заден.</em></p>

<p class="footnote">[<a name="4" href="#ref4">4</a>] В тази програма правителства
и вътреправителствени организации плащат значителни такси за повърхностен поглед
върху някои части на изходния код на Windows във специални съоръжения на Microsoft.
Това може да увеличи „осезаемата сигурност“, но по същество е безполезно – особено
след като те дори не знаят дали видяното от тях е същото, като това, което
имат на компютрите си. И разбира се, това не им дава свобода.</p>

<p>Повече информация за важността на Свободния софтуер може да се намери
<a href="/projects/wsis/fs.html">тук</a>.</p>

</body>

<timestamp>$Date$ $Author$</timestamp>
<translator>Пламен Стоев</translator>
</html>
<!--
Local Variables: ***
mode: xml ***
End: ***
-->

+ 141
- 0
about/basics/freesoftware.ca.xhtml View File

@@ -0,0 +1,141 @@
<?xml version="1.0" encoding="utf-8" ?>

<html>
<head>
<title>FSFE - Què és el programari lliure?</title>
</head>

<body>
<h1>Què és el programari lliure?</h1>

<p class="indent">Lliure en Programari Lliure es refereix a la llibertat, no al preu.
Es ve usant amb aquest significat des dels anys 80 i la primera definició
completa documentada sembla que és el Butlletí GNU, vol. 1 núm. 6 [<a name="ref1"
href="#1">1</a>], publicat el gener de 1989. Concretament, el
[<a name="ref2" href="#2">2</a>] Programari Lliure està definit per quatre llibertats:</p>

<ul>
<li class="indent"><b>La llibertat d'executar el programa, per a qualsevol propòsit.</b>
<p class="indent"> <em>Posar-hi restriccions en l'ús del Programari Lliure, com
el temps («30 dies de període de proves», «la llicència expira l'1 de gener de 2004»)
propòsit («es dóna permís per a recerca i ús no comercial», «no es pot usar com a punt
de referència per altres productes») o
àrea geogràfica («no es pot fer servir al país X») fa que un programa
no sigui lliure.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>La llibertat d'estudiar com funciona el programa, i adaptar-lo a
les vostres necessitats.</b>
<p class="indent"> <em>Posari restriccions legals o pràctiques a la
comprensió o modificació d'un programa, com ara la compra obligatòria
de llicències especials, signar un acord de confidencialitat (NDA en anglès) o -
per a llenguatges de programació que tenen múltiples formes o representacions
- fer inaccessible la manera humana preferida per a la comprensió i l'edició d'un programa
(«codi font») també el fa privatiu (no-lliure).
Sense la llibertat de modificar un programa, la gent quedarà exposada a la bona voluntat
d'un únic proveïdor.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>La llibertat de redistribuir còpies de manera que pugueu ajudar el vostre
veí.</b>
<p class="indent"> <em>El programari es pot copiar/distribuir pràcticament sense
cost. Si no podeu donar un programa a una persona que el necessiti,
el programa no és lliure. Això és pot fer pagant, si
voleu.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>La llibertat de millorar el programa i lliurar les
millores al públic, de manera que tota la comunitat se'n
beneficïi.</b>
<p class="indent"> <em>No tothom és un bon programador en tots els
camps. Moltes persones no saben programar en absolut. Aquesta llibertat
permet aquells que no tenen el temps o les habilitats per a solucionar un problema
d'accedir indirectament a la llibertat de modificació. Això es pot fer
pagant.</em></p>
</li>
</ul>

<p class="indent">Aquestes llibertats són drets, no obligacions, malgrat que respectar aquestes
llibertats per a la societat pot obligar l'individu, de vegades. Qualsevol persona pot
escollir no fer-ne ús, però també pot fer ús de totes
elles. Particularment, s'ha d'entendre que el Programari Lliure no
exclou l'ús comercial. Si un programa no permet l'ús comercial i la
distribució comercial, no és Programari Lliure. De fet, un número creixent
d'empreses basen el seu model de negoci completament o almenys parcialment en Programari
Lliure, incloent-hi alguns dels més grans venedors de programari privatiu. El Programari
Lliure permet donar ajuda i assistència de manera legal, no ho fa
obligatori.</p>

<h3>Terminologia</h3>
<p class="indent">Sembla que l'anglès sigui l'única llengua en la que hi ha una forta ambigüitat
entre llibertat i preu. Quan es tradueix a d'altres idiomes, Free
Software es converteix en «logiciels libre» en francès, «software libre» en
espanyol, «software libero» en italià, «Fri Software» en danès o
el que sigui el terme equivalent en la llengua local que fa referència a la
llibertat.</p>

<b>Codi font obert</b>
<p class="indent">El 3 de febrer de 1998, arran de l'anunci de Netscape del llançament del seu
navegador com a Programari Lliure, un grup de gent es trobava a Palo Alto, a Silicon
Valley, i va proposar de començar una campanya de màrqueting de Programari Lliure usant el
terme «Codi font obert (Open Source)». L'objectiu era cercar una comercialització ràpida del
Programari Lliure i l'acceptació del Programari Lliure per part de les empreses i les entitats de
capital risc de l'emergent nova economia. Per tal d'aconseguir-ho, van prendre la
decisió conscient de deixar de banda tots els temes a llarg termini (com ara la filosofia,
l'ètica i els efectes socials) relacionats amb el Programari Lliure, pensant que aquests són
obstacles a l'acceptació ràpida per part de l'economia. Van proposar centrar-se només
en els avantatges tècnics. [<a name="ref3" href="#3">3</a>]</p>

<p class="indent">Sovint usat de bona voluntat referint-se al que vol dir Programari
Lliure, el terme «Open Source» - originalment definit com el mateix que el
Programari Lliure en termes de llicències i implementació, ha rebut un ús més
ample. Actualment, s'usa regularment per a tot, tant Programari Lliure
com l'altament privatiu «Governmental Security Program» (GSP) de
Microsoft. [<a name="ref4" href="#4">4</a>]</p>

<b>Libre Software</b>
<p class="indent"> Quan la Comissió Europea va començar a tractar el Programari Lliure
regularment, van mirar d'evitar l'ambigüitat de l'expressió anglesa «Free
Software» i els malentesos d'«Open Source» alhora, la qual cosa va portar a
l'adopció d'un tercer terme que ha sortit ocasionalment des de l'any
1992: «Libre Software». Aquest terme ha provat resistència a l'ús abusiu
i encara s'usa de manera idèntica a «Free Software». Així que podria ser una
solució per a aquells que temen ser malinterpretats quan parlen anglès.</p>

<h3>Referències</h3>

<p class="footnote">[<a name="1" href="#ref1">1</a>]
<code class="footnote"><a name="ref2" href="http://www.gnu.org/bulletins/bull1.html">http://www.gnu.org/bulletins/bull1.html</a></code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="2" href="#ref2">2</a>] Per a la definició completa, si us plau, vegeu
<code class="footnote"><a name="ref4" href="http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html">http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.ca.html</a></code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="3" href="#ref3">3</a>] Per a referència, vegeu <!--<code class="footnote"--><a
name="ref6"
href="http://www.opensource.org/advocacy/faq.html">http://www.opensource.org/advocacy/faq.html</a><!--/code-->:
<em>De quina manera estan relacionats l'«open source» i el «programari lliure»? L'Open Source
Initiative és un programa de màrqueting per al programari lliure. És un llençament per al
«programari lliure» en terrenys sòlids i pragmàtics més que demagògia
ideològica. La substància guanyadora no ha canviat, l'actitud de pèrdua
i el simbolisme sí.</em></p>

<p class="footnote">[<a name="4" href="#ref4">4</a>] En aquest programa
on els governs i les organitzacions intergovernamentals paguen sumes substantials per a
poder donar un cop d'ull superficial a algunes parts del codi de Windows a dependències especials
de Microsoft. Això pot augmentar la «sensació de seguretat» però és essencialment inútil -
especialment perquè no poden saber si el que miren és el que tenen
als seus ordinadors. I, per suposat, no els dóna cap
llibertat.</p>

</body>

<timestamp>$Date$ $Author$</timestamp>
<translator>Rafael Carreras</translator>
</html>
<!--
Local Variables: ***
mode: xml ***
End: ***
-->

+ 128
- 0
about/basics/freesoftware.cs.xhtml View File

@@ -0,0 +1,128 @@
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>

<html>
<head>
<title>FSFE - Co je Svobodný software?</title>
</head>

<body>
<h1>Co znamená pojem Svobodný software?</h1>

<p class="indent">Svobodný software je záležitostí svobody, nikoliv ceny. V tomto významu se užívá od 80. let,
poprvé se jeho definice objevila v GNU zpravodaji, svazek 1 č. 1 [<a name="ref1"
href="#1">1</a>], vydaném v únoru 1986. Konkrétně, Svobodný software definuje
[<a name="ref2" href="#2">2</a>] tyto čtyři svobody:</p>

<ul>
<li class="indent"><b>Svobodu k užití programu pro jakýkoliv účel.</b>
<p class="indent"> <em> Omezením možnosti užití Svobodného softwaru, např. časovým omezením
("30 denní zkušební verze", "licence vyprší 1. ledna 2004"), omezením toho, k čemu lze software použit
("Jen k nekomerčnímu užití", "nesmí být použit pro výkonnostní testování") nebo geografickým omezením
("Nesmí být použito mimo zemi X"), se stává program nesvobodným.
</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>Svobodu studovat, jak program pracuje a přizpůsobit ho
dle vlastních potřeb.</b>
<p class="indent"> <em>Umístění právních či praktických restrikcí na porozumění
programu nebo jeho modifikace, například nutností pořízení zvláštní licence,
podpisem dohody o nezveřejňování (NDA) nebo u programovacích jazyků, které
mívají několik forem vyjádření - znepřístupněním člověkem preferovaného způsobu
prohlížení a úpravy programu("zdrojového kódu") se program také stává proprietární
(nesvobodný). Bez svobody k úpravě programu jsou lidé vydáni na milost jedinému
dodavateli. </em></p>
</li>

<li class="indent"><b>Svobodu redistribuovat kopie programu dle vlastní vůle, abyste mohli pomoci svým přátelům. </b>
<p class="indent"> <em> Software se dá kopírovat a distribuovat s prakticky nulovými náklady.
Pokud vám není dovoleno předat kopii osobě, která ho potřebu, stává se tento program nesvobodným.
Pokud chcete, můžete Svobodný software šířit i za úplatu.
</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>Svobodu vylepšovat program a zveřejňovat tyto vylepšení, aby z nich mohla těžit
celá komunita. </b>
<p class="indent"> <em>Každý nemůže být dobrým programátorem ve všech odvětvích. Někteří lidé
se programování nemusí věnovat vůbec. Tato svoboda zaručuje všem, kteří nemají čas nebo
schopnosti k vyřešení problému, nepřímý přístup ke svobodě modifikace programu. Je možné ji provádět za úplatu.
</em></p>
</li>
</ul>

<p class="indent">Tyto svobody jsou právy, nikoliv povinnostmi, i když dodržování těchto svobod
společností může občas zavazovat jednotlivce. Kdokoliv si může vybrat nevyužívat ani jednu z nich nebo naopak využívat všech.
Mělo by být ujasněno, že Svobodný software nevylučuje komerční užití. Naopak, pokud software zakazuje komerční využívání, není Svobodným
softwarem. Ve skutečnosti čím dál větší počet společností staví svůj obchodní model zcela nebo alespoň částečně
na Svobodném softwaru, včetně některých z těch největších proprietárních dodavatelů softwaru. Svobodný software pouze umožňuje
legální poskytnutí pomoci a podpory, nevynucuje ji.
</p>

<h3>Terminologie</h3>
<p class="indent">V angličtině je Svobodný software překládán jako "Free software", kde slovo 'Free' znamená jak svobodný, tak i zdarma.
Zdá se, že angličtina je jediný jazyk, ve kterém existuje taková silná nejednoznačnost.
Když se přeloží do jiných jazyků, Svobodný software se stane
"logiciels libre" ve francouzštině, "software libre" ve španělštině
, "software libero" v italštině, "Fri Software" v dánštině nebo podobným
termínem, který v místním jazyku znamená svobodu. </p>

<b>Open Source</b>
<p class="indent">3. února 1998, jakmile Netscape ohlásil uvolnění svého prohlížeče jako Svobodný software, se skupina
lidí sešla v Palo Alto v Silicon Valley a navrhli začít marketingovou kampaň, ve které Svobodný software nazývají
"Open Source"[Otevřený kód, pozn. překl.]. Cílem byla rychlá komercializace Svobodného softwaru
a jeho přijmutí mezi společnosti a investory rizikového kapitálu v nové vzkvétající části trhu.
Aby toho dosáhli, vědomě přijali rozhodnutí k odstranění všech dlouhodobých záležitostí
(jako jsou filozofie, etika a společenské dopady) vztahující se k Svobodného softwaru, jelikož cítili, že by stály v cestě
rychlému přijmutí ekonomiky. Navrhli zaměřit se pouze na technické výhody.
[<a name="ref3" href="#3">3</a>]</p>

<p class="indent">
Užíváním (často v dobré víře lidmi, kteří se odkazují na Svobodný software) termínu "Open Source" - původně
stvořenému k tomu, aby znamenal stejný význam jako Svobodný software, když přijde na otázky licencí a implementací - došlo k
degradaci jeho významu. V dnešní době je často užíván pro všechno od Svobodného softwaru až po silně proprietární "Vládní Bezpečnostní Program" (GSP)
od Microsoftu. [<a name="ref4" href="#4">4</a>]</p>

<b>Libre Software</b>
<p class="indent"> Když se Evropská komise začala zabývat Svobodným softwarem, snažili se přijít
s anglickým slovem, které by se vyhnulo dvojsmyslnosti "Free Software" (Svobodný vs. zdarma)
a nepochopení významu "Open Source", což vedlo k přijetí třetího termínu, který se občas objevuje od roku 1992: "Libre Software".
Tento termín se osvědčil, jako odolný vůči opětovné degradaci významu a má stále stejný význam jako Svobodný software. Může tedy
poskytovat řešení pro ty, kteří se obávají nedorozumění, které s sebou nese použití anglického výrazu "Free Software". </p>

<h3>Reference</h3>

<p class="footnote">[<a name="1" href="#ref1">1</a>]
<code class="footnote"><a name="ref2" href="http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt">http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt</a> (strana 8)</code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="2" href="#ref2">2</a>] Pro kompletní definici viz.
<code class="footnote"><a name="ref4" href="http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html">http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html</a></code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="3" href="#ref3">3</a>]Pro referenci viz. <!--<code class="footnote"--><a
name="ref6"
href="http://www.opensource.org/advocacy/faq.html">http://www.opensource.org/advocacy/faq.html</a><!--/code-->:
<em>Jak je "open source" spojen se "svobodným softwarem"? Iniciativa Open Source
je marketingový program pro svobodný software. Je to kampaň pro Svobodný software, postavená na solidních pragmatických základech
místo na vášnivých ideologických projevech. Ta vítězící substance se nezměnila, jen ty prohrávající stanoviska a symbolismus ano.
</em></p>

<p class="footnote">[<a name="4" href="#ref4">4</a>] V tomto programu vládní a
mezinárodní organizace platí velké poplatky za povrchní pohled na některé části
zdrojového kódu Windows na speciálním microsoftím vybavení. Tohle může zvýšit 'pocit bezpečí', ale
je to v podstatě k ničemu - obzvláště díky tomu, že se dokonce ani nemusí dívat
na to, co opravdu běží na jejich počítačích. A samozřejmě jim to neposkytuje žádnou svobodu.
</p>

<p>Více informaci o důležitosti Svobodného softwaru můžete najít
<a href="/projects/wsis/fs.html">zde</a>.</p>

</body>

<timestamp>$Date$ $Author$</timestamp>
<translator>Michael Hrabánek</translator>
</html>
<!--
Local Variables: ***
mode: xml ***
End: ***
-->

+ 214
- 0
about/basics/freesoftware.de.xhtml View File

@@ -0,0 +1,214 @@
<?xml version="1.0" encoding="iso-8859-1" ?>

<html>
<head>
<title>FSFE - Was ist Freie Software?</title>
</head>

<body>
<h1>Was ist Freie Software?</h1>

<p>
"Frei" in "Freie Software" bezieht sich auf Freiheit, nicht auf den
Preis. Während diese Bedeutung seit den 80er Jahren verwendet wurde,
scheint die erste dokumentierte vollständige Definition im GNU's
Bulletin, vol. 1 no.
1<a name="tex2html1" href="#foot47"><sup>1</sup></a>, herausgegeben im
Januar 1986, enthalten zu sein. Insbesondere definieren vier
Freiheiten<a name="tex2html3" href="#foot48"><sup>2</sup></a> Freie
Software:
</p>

<ul>
<li>
<b>Die Freiheit, das Programm für jeden Zweck auszuführen.</b>
<p>
<em>
Einschränkungen bezüglich der Verwendbarkeit von Software, bezogen
auf Zeit ("30 Tage Testphase", "Lizenz endet am 1. Januar 2004"),
Zweck ("Verwendung gestattet für Forschung und nichtkommerzielle
Anwendung", "darf nicht für Leistungsvergleiche (Benchmarking)
eingesetzt werden") oder willkürliche geographische Beschränkungen
("darf nur im Land X verwendet werden") machen ein Programm unfrei.
</em>
</p>
</li>
<li>
<b>Die Freiheit, die Funktionsweise eines Programms zu untersuchen,
und es an seine Bedürfnisse anzupassen</b>
<p>
<em>
Rechtliche oder praktische Einschränkungen der Einsicht in die
Programmfunktion oder der Veränderbarkeit eines Programms, wie der
zwingende Erwerb spezieller Lizenzen, die Unterzeichnung eines
Stillschweigeabkommens oder - bei Programmiersprachen, die mehrere
Formen der Repräsentation bieten - die Zurückhaltung der
üblicherweise bevorzugten Bearbeitungsform ("Quellcode") machen es
ebenfalls proprietär (unfrei). Ohne die Freiheit, ein Programm zu
ändern bleiben die Anwender vom Wohlwollen eines einzigen Anbieters
abhängig.
</em>
</p>
</li>
<li>
<b>Die Freiheit, Kopien weiterzugeben und damit seinen Mitmenschen zu
helfen</b>
<p>
<em>
Software kann praktisch ohne Kosten kopiert und weitergegeben
werden. Das Verbot, ein Programm an eine Person weiterzugeben, die
es braucht, macht dieses Programm unfrei. Die Weitergabe kann
wahlweise auch gegen ein Entgelt erfolgen.
</em>
</p>
</li>
<li>
<b>Die Freiheit, ein Programm zu verbessern, und die Verbesserungen
an die Öffentlichkeit weiterzugeben, sodass die gesamte
Gesellschaft profitiert.</b>
<p>
<em>
Nicht jeder ist in allen Bereichen ein guter Programmierer. Manche
Leute können überhaupt nicht selbst programmieren. Diese Freiheit
erlaubt jenen, die nicht die Zeit oder die Fähigkeit haben, ein
Problem selbst zu lösen, indirekt von der Freiheit, ein Programm zu
ändern, Gebrauch zu machen. Auch das kann gegen ein Entgelt
geschehen.
</em>
</p>
</li>
</ul>

<p>
Diese Freiheiten sind Rechte, keine Pflichten, auch wenn die Beachtung
dieser Freiheiten der Gesellschaft von Zeit zu Zeit eine Verpflichtung
für den Einzelnen darstellt. Jede Person kann wählen, auf die
Freiheiten zu verzichten oder sie in Anspruch zu nehmen. Insbesondere
ist es wichtig zu verstehen, dass Freie Software kommerzielle Anwendung
nicht ausschließt. Wenn ein Programm kommerzielle Anwendung und
kommerzielle Verbreitung nicht zulässt, ist es nicht Freie Software. In
der Tat gründet eine wachsende Anzahl von Unternehmen ihr
Geschäftsmodell vollständig oder zumindest teilweise auf Freie
Software, einschließlich einige der größten proprietären
Softwarehersteller. Freie Software erlaubt, Hilfe und Unterstützung
anzubieten, sie erzwingt es aber nicht.
</p>

<br />
<br />
<hr />
<br />

<h3>Terminologie</h3>

<p>
In der deutschen Sprache besteht eine starke Verwechslungsgefahr
zwischen "frei" im Sinne von "Freiheit" und "frei" im Sinne von
"kostenlos". In andere Sprachen übersetzt wird "Freie Software" zu
"logiciels libre" auf französisch, "software libre" auf spanisch,
"software libero" auf italienisch, "fri software" auf dänsich, oder
was auch immer das entsprechende Äquivalent für "Freiheit" ist.
</p>
<br />
<b>Open Source</b>
<br />
<p>
Am 3. Februar 1998, aufgerüttelt von Netscapes Ankündigung, ihren
Browser als Freie Software weiterzugeben, traf sich eine Gruppe von
Leuten in Palo Alto in Silicon Valley und schlug vor, eine
Marketing-Kampagne für Freie Software zu starten und dafür den Ausdruck
"Open Source" zu verwenden. Das Ziel war eine schelle
Kommerzialisierung der Freien Software und die Akzeptanz Freier
Software durch Unternehmen und Kapitalgeber der boomenden "New
Economy". Als Mittel zu diesem Zweck wurde die bewusste Entscheidung
getroffen, sämtliche langfristigen Überlegungen zu Freier Software
(wie Philosophie, Ethik und gesellschaftliche Effekte) beiseite zu
lassen, da befürchtet wurde, diese würden Hindernisse für die schnelle
Akzeptanz in der Wirtschaft darstellen. Sie schlugen vor, sich
ausschließlich auf die technischen Vorteile zu
konzentrieren<a name="tex2html5" href="#foot49"><sup>3</sup></a>.
</p>

<p>
Obwohl er oft wohlmeinend von Leuten verwendet wird, die sich auf das
beziehen, wofür Freie Software steht, hat der Begriff "Open Source" -
ursprünglich im Sinne von Lizenzen und Umsetzung gleichwertig mit
Freier Software definiert - eine abwertende Verwendung erfahren.
Heutzutage wird er für alles verwendet, was irgendwo zwischen Freier
Software und dem hochgradig proprietären "Governmental Security
Program" (GSP) von
Microsoft<a name="tex2html7" href="#foot32"><sup>4</sup></a> liegt.
</p>

<p>
Mehr über dieses Thema erfahren Sie auch auf der Seite unserer Kampagne
"<a href="/documents/whyfs.html">Wir sprechen von Freier Software</a>".
</p>

<br />

<b>Libre Software</b>
<br />
<p>
Als die Europäische Kommission begann, sich regelmäßig mit Freier
Software zu beschäftigen, versuchten sie, die Zweideutigkeit von "Freier
Software" und die Missverständnisse rund um "Open Source" gleichermaßen
zu vermeiden, und griffen auf einen Begriff, der seit 1992 immer wieder
auftauchte: "Libre Software". Dieser Ausdruck hat sich widerstandsfähig
gegen abwertende Verwendung gezeigt und wird immer noch als Synonym für
Freie Software verwendet. So könnte das eine Lösung für jene sein, die
befürchten, mit dem Begriff der "Freien Software" missverstanden zu
werden.
</p>
<h3>References</h3>

<p class="footnote">
[<a name="1" href="#ref1">1</a>]
<code class="footnote"><a name="ref2" href="http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt">http://www.gnu.org/bulletins/bull1.html</a></code>
</p>

<p class="footnote">
[<a name="2" href="#ref2">2</a>]
Eine vollständige Definition finden Sie auf
<code class="footnote"><a name="ref4" href="http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html">http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html</a></code>
</p>

<p class="footnote">
[<a name="3" href="#ref3">3</a>] Siehe
<a name="ref6" href="http://www.opensource.org/advocacy/faq.html">http://www.opensource.org/advocacy/faq.html</a>:
<em>
How is "open source" related to "free software"? The Open Source
Initiative is a marketing program for free software. It's a pitch for
"free software" on solid pragmatic grounds rather than ideological
tub-thumping. The winning substance has not changed, the losing
attitude and symbolism have.
</em>
</p>

<p class="footnote">
[<a name="4" href="#ref4">4</a>]
Im Rahmen dieses Programms bezahlen Regierungen und
Regierungsorganisationen maßgebliche Beträge für einen oberflächlichen
Blick auf Teile des Windows-Quellcodes in speziellen Einrichtungen von
Microsoft. Das mag das Sicherheitsgefühl erhöhen, ist aber im
wesentlichen nutzlos - vor allem da sie nicht einmal wissen, ob das was
sie sehen, wirklich auch das ist, was auf ihren Computern installiert
ist. Und natürlich gibt es ihnen auch keine Freiheit.
</p>

<p>
Weitere Informationen über die Wichtigkeit von Freier Software finden Sie
<a href="/projects/wsis/fs.html">hier</a>.
</p>
</body>

<timestamp>$Date$ $Author$</timestamp>
</html>
<!--
Local Variables: ***
mode: xml ***
End: ***
-->

+ 149
- 0
about/basics/freesoftware.el.xhtml View File

@@ -0,0 +1,149 @@
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>

<html>
<head>
<title>FSFE - Τι είναι το Ελεύθερο Λογισμικό;</title>
</head>

<body>
<h1>Τι είναι το Ελεύθερο Λογισμικό;</h1>

<p class="indent">Η λέξη Ελεύθερο στο Ελεύθερο Λογισμικό αναφέρεται στην ελευθερία
του χρήστη, όχι στην αγοραία τιμή. Με αυτή την έννοια που χρησιμοποιείται από
τη δεκαετία του '80, ο πρώτος τεκμηριωμένος πλήρης ορισμός εμφανίζεται
δημοσιευμένος στο GNU's Bulletin, τόμος 1 αρ. 1 [<a name="ref1"
href="#1">1</a>], τον Φεβρουάριο του 1986. Ειδικότερα, τέσσερις ελευθερίες
για τον χρήστη ορίζουν [<a name="ref2" href="#2">2</a>] το Ελεύθερο
Λογισμικό:</p>

<ul>
<li class="indent"><b>Η ελευθερία να εκτελέσει το πρόγραμμα, για οποιονδήποτε σκοπό.</b>
<p class="indent"> <em>Με την επιβολή περιορισμών στη χρήση του Ελεύθερου
Λογισμικού, για παράδειγμα στο χρόνο ("δοκιμαστική περίοδος 30 ημερών",
"η άδεια λήγει την 1η Ιανουαρίου 2004"), στον σκοπό ("η άδεια παρέχεται
για ερευνητική και μη εμπορική χρήση", "δεν μπορεί να χρησιμοποιηθεί για
συγκριτική μέτρηση επιδόσεων") ή στη γεωγραφική περιοχή ("δεν πρέπει να
χρησιμοποιηθεί στη χώρα Χ") ένα πρόγραμμα γίνεται μη ελεύθερο.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>Η ελευθερία να μελετήσει πώς δουλεύει το
πρόγραμμα, και να το προσαρμόσει στις ανάγκες του.</b>
<p class="indent"> <em>Με την επιβολή νομικών ή πρακτικών περιορισμών στην
κατανόηση ή τροποποίηση ενός προγράμματος, όπως η υποχρεωτική αγορά
ειδικών αδειών, η υπογραφή συμφωνίας μη κοινοποίησης (Non Disclosure
Agreement, NDA) ή - στην περίπτωση των γλωσσών προγραμματισμού που
διαθέτουν πολλαπλούς τύπους αναπαράστασης - η μη διάθεση του πηγαίου
κώδικα του προγράμματος, του προτιμότερου τύπου για την κατανόηση
και την επεξεργασία του, το πρόγραμμα επίσης γίνεται ιδιοκτησιακό.
Χωρίς την ελευθερία μετατροπής ενός προγράμματος, θα παραμένουμε στο
έλεος του μοναδικού προμηθευτή.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>Η ελευθερία να αναδιανείμει αντίγραφα ώστε να
βοηθήσει τον διπλανό του.</b>
<p class="indent"> <em>Το λογισμικό μπορεί να αντιγραφεί/διανεμηθεί με
πρακτικά μηδενικό κόστος. Αν δεν σας επιτρέπεται να δώσετε ένα πρόγραμμα
σε ένα πρόσωπο που το χρειάζεται, το πρόγραμμα αυτό δεν είναι ελεύθερο.
Η διάθεσή του μπορεί να γίνει και επί πληρωμής, αν το επιλέξετε.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>Η ελευθερία να βελτιώσει το πρόγραμμα και να το επανεκδόσει
δημόσια, ώστε όλη η κοινότητα να ωφεληθεί.</b>
<p class="indent"> <em>Δεν είναι όλοι εξίσου καλοί προγραμματιστές σε όλα τα
πεδία, ενώ άλλοι δεν γνωρίζουν καθόλου να προγραμματίζουν. Αυτή η ελευθερία
επιτρέπει σε όσους δεν έχουν το χρόνο ή τις ικανότητες να λύσουν ένα
πρόβλημα, να αποκτήσουν έμμεση πρόσβαση στην τροποποίηση. Αυτό μπορεί να
γίνει και με κάποιο αντίτιμο.</em></p>
</li>
</ul>

<p class="indent">Οι ελευθερίες αυτές είναι δικαιώματα, όχι υποχρεώσεις, αν και
ο σεβασμός προς αυτές, υπέρ της κοινωνίας, ενδέχεται να υποχρεώσει το άτομο.
Καθένας μπορεί να επιλέξει να μην κάνει χρήση τους, όπως επίσης μπορεί να
επιλέξει τη χρήση όλων. Ειδικότερα, πρέπει να γίνει κατανοητό πως το Ελεύθερο
Λογισμικό δεν αποκλείει την εμπορική χρήση. Αν ένα πρόγραμμα δεν επιτρέπει την
εμπορική χρήση και την εμπορική διανομή, δεν είναι Ελεύθερο Λογισμικό. Πράγματι
ένας αυξανόμενος αριθμός εταιριών, βασίζουν το επιχειρηματικό τους μοντέλο
πλήρως ή τουλάχιστον μερικώς σε Ελεύθερο Λογισμικό, μεταξύ αυτών και μερικοί
από τους μεγαλύτερους προμηθευτές ιδιοκτησιακού λογισμικού. Το Ελεύθερο
Λογισμικό καθιστά νόμιμη την παροχή βοήθειας και υποστήριξης, δεν την καθιστά
υποχρεωτική.</p>

<h3>Ορολογία</h3>
<p class="indent">Τα αγγλικά φαίνεται ότι είναι η μοναδική γλώσσα στην οποία
υπάρχει σε τέτοια ένταση το διφορούμενο μεταξύ ελευθερίας και τιμής αγοράς.
Σε άλλες γλώσσες, το Ελεύθερο Λογισμικό μεταφράζεται σε "logiciels libre"
στα γαλλικά, "software libre" στα ισπανικά, "software libero" στα ιταλικά,
"Fri Software" στα δανικά ή σε οποιoνδήποτε ισοδύναμο όρο της γλώσσας μεταφοράς
που αναφέρεται στην ελευθερία.</p>

<b>Ανοικτός Κώδικας</b>
<p class="indent">Στις 3 Φεβρουαρίου του 1998, με την ανακοίνωση της Netscape
να κυκλοφορήσει τον δικό της περιηγητή ως Ελεύθερο Λογισμικό, μία ομάδα
ανθρώπων συναντήθηκε στο Palo Alto της Silicon Valley και πρότεινε το
ξεκίνημα μίας εκστρατείας εμπορικής εκμετάλλευσης για το Ελεύθερο Λογισμικό,
χρησιμοποιώντας τον όρο "Open Source" (Ανοικτός Κώδικας). Στόχος ήταν η
ταχεία εμπορευματοποίηση του Ελεύθερου Λογισμικού και η αποδοχή του από τις
εταιρίες και τις κοινοπραξίες της ραγδαία αναπτυσσόμενης νέας οικονομίας.
Ως μέσο για το σκοπό αυτό, έλαβαν συνειδητά την απόφαση να παραμερίσουν όλα
τα μακροπρόθεσμα ζητήματα (όπως φιλοσοφικά, ηθικά, κοινωνικές επιπτώσεις) τα
σχετικά με το Ελεύθερο Λογισμικό, θεωρώντας ότι αυτά έθεταν εμπόδια στη
διαδικασία της γρήγορης αποδοχής από την αγορά. Πρότειναν να εστιάσουν σε
τεχνικά μόνο πλεονεκτήματα. [<a name="ref3" href="#3">3</a>]</p>

<p class="indent">Αν και συχνά χρησιμοποιείται καλόπιστα από όσους αναφέρονται
στη σημασία του Ελεύθερου Λογισμικού, ο όρος "Ανοικτός κώδικας", που αρχικά
ορίστηκε να σημαίνει ό,τι και το Ελεύθερο Λογισμικό σε σχέση με τις άδειες
χρήσης και τις εφαρμογές, έχει γίνει πληθωριστικός. Σήμερα χρησιμοποιείται
συνεχώς για όλα από το Ελεύθερο Λογισμικό μέχρι και το αυστηρά ιδιοκτησιακό
"Governmental Security Program" (GSP) της Microsoft. [<a name="ref4" href="#4">4</a>]</p>

<b>Ελεύθερο (Libre) Λογισμικό</b>
<p class="indent"> Όταν η Ευρωπαϊκή Επιτροπή άρχισε να ασχολείται με το Ελεύθερο
Λογισμικό σε σταθερή βάση, επιδίωξε να αποφύγει τη σύγχυση που προκαλεί ο
αγγλικός όρος "Free Software" και τις παρερμηνείες του όρου "Open Source",
υιοθετώντας έναν τρίτο όρο, ο οποίος εμφανιζόταν περιστασιακά από το 1992:
"Libre Software." Ο όρος αυτός αποδείχθηκε ανθεκτικός απέναντι σε πληθωριστική
χρήση και χρησιμοποιείται ως ταυτόσημος με τον όρο Free Software. Επομένως,
μπορεί να αποτελέσει μία λύση για όσους ανησυχούν μήπως παρερμηνευτούν όταν
μιλούν στα αγγλικά.</p>

<h3>Παραπομπές</h3>

<p class="footnote">[<a name="1" href="#ref1">1</a>]
<code class="footnote"><a name="ref2" href="http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt">http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt</a> (page 8)</code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="2" href="#ref2">2</a>] Για τον πλήρη ορισμό, παρακαλούμε δείτε
<code class="footnote"><a name="ref4" href="http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html">http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html</a></code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="3" href="#ref3">3</a>] Ως παραπομπή, δείτε <!--<code class="footnote"--><a
name="ref6"
href="http://www.opensource.org/advocacy/faq.html">http://www.opensource.org/advocacy/faq.html</a><!--/code-->:
<em>Πώς σχετίζεται ο ''ανοικτός κώδικας'' με το ''ελεύθερο λογισμικό'';
Η πρωτοβουλία του ανοικτού κώδικα είναι ένα μάρκετινγκ για το ελεύθερο
λογισμικό. Είναι ένα είδος προώθησης του ''ελεύθερου λογισμικού'' σε
πραγματιστική βάση, αντί ιδεολογική. Το επικερδές συστατικό δεν έχει
αλλάξει, αλλά η στάση και ο συμβολισμός έχουν διαφοροποιηθεί.</em></p>

<p class="footnote">[<a name="4" href="#ref4">4</a>] Σε αυτό το πρόγραμμα,
κυβερνήσεις και διακυβερνητικοί οργανισμοί, πληρώνουν σημαντικές αμοιβές
σε επιφανειακές επιθεωρήσεις ορισμένων τμημάτων του πηγαίου κώδικα των Windows,
σε εξειδικευμένα κέντρα της Microsoft. Αυτό μπορεί να ενισχύει το ''αίσθημα
ασφάλειας'' αλλά ουσιαστικά είναι περιττό, ειδικά από την στιγμή που δεν
γνωρίζουν αν ό,τι έχουν επιθεωρήσει είναι αυτό που διαθέτουν στους
υπολογιστές τους. Και φυσικά αυτό δεν τους παρέχει καμία ελευθερία.</p>

<p>Περισσότερες πληροφορίες για τη σημασία του Ελεύθερου Λογισμικού μπορούν να βρεθούν
<a href="/projects/wsis/fs.html">εδώ</a>.</p>

</body>

<timestamp>$Date$ $Author$</timestamp>
</html>
<!--
Local Variables: ***
mode: xml ***
End: ***
-->

+ 143
- 0
about/basics/freesoftware.en.xhtml View File

@@ -0,0 +1,143 @@
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>

<html>
<head>
<title>FSFE - What is Free Software?</title>
</head>

<body>
<h1>What is Free Software?</h1>

<p class="indent">Free in Free Software is referring to freedom, not price. Having been used
in this meaning since the 80s, the first documented complete definition
appears to be the GNU's Bulletin, vol. 1 no. 1 [<a name="ref1"
href="#1">1</a>], published February 1986. In particular, four freedoms
define [<a name="ref2" href="#2">2</a>] Free Software:</p>

<ul>
<li class="indent"><b>The freedom to run the program, for any purpose.</b>
<p class="indent"> <em>Placing restrictions on the use of Free Software, such
as time ("30 days trial period", "license expires January 1st, 2004")
purpose ("permission granted for research and non-commercial
use", "may not be used for benchmarking") or
geographic area ("must not be used in country X") makes a program
non-free.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>The freedom to study how the program works, and adapt it to
your needs.</b>
<p class="indent"> <em>Placing legal or practical restrictions on the
comprehension or modification of a program, such as mandatory purchase
of special licenses, signing of a Non-Disclosure-Agreement (NDA) or -
for programming languages that have multiple forms or representation
- making the preferred human way of comprehending and editing a program
("source code") inaccessible also makes it proprietary (non-free).
Without the freedom to modify a program, people will remain at the mercy
of a single vendor.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>The freedom to redistribute copies so you can help your
neighbor.</b>
<p class="indent"> <em>Software can be copied/distributed at virtually no
cost. If you are not allowed to give a program to a person in need,
that makes a program non-free. This can be done for a charge, if you so
choose.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>The freedom to improve the program, and release your
improvements to the public, so that the whole community
benefits.</b>
<p class="indent"> <em>Not everyone is an equally good programmer in all
fields. Some people don't know how to program at all. This freedom
allows those who do not have the time or skills to solve a problem to
indirectly access the freedom to modify. This can be done for a
charge.</em></p>
</li>
</ul>

<p class="indent">These freedoms are rights, not obligations, although respecting these
freedoms for society may at times oblige the individual. Any person can
choose to not make use of them, but may also choose to make use of all of
them. In particular, it should be understood that Free Software does not
exclude commercial use. If a program fails to allow commercial use and
commercial distribution, it is not Free Software. Indeed a growing number of
companies base their business model completely or at least partially on Free
Software, including some of the largest proprietary software vendors. Free
Software makes it legal to provide help and assistance, it does not make it
mandatory.</p>

<h3>Terminology</h3>
<p class="indent">English seems to be the only language in which such a strong ambiguity
exists between freedom and price. When translated into other languages, Free
Software becomes "logiciels libre" in French, "software libre" in
Spanish, "software libero" in Italian, "Fri Software" in Danish or
whatever is the equivalent term in the local language referring to
freedom.</p>

<b>Open Source</b>
<p class="indent">On February 3rd 1998, in the wake of Netscapes announcement to release their
browser as Free Software, a group of people met in Palo Alto in the Silicon
Valley and proposed to start a marketing campaign for Free Software using the
term ``Open Source.'' The goal was to seek fast commercialisation of Free
Software and acceptance of Free Software by the companies and venture
capitalists of the booming new economy. As a means to this end, they made a
conscious decision to leave aside all long-term issues (such as philosophy,
ethics and social effects) related to Free Software, feeling these posed
obstacles in the way of rapid acceptance by economy. They proposed to focus
on technical advantages only. [<a name="ref3" href="#3">3</a>]</p>

<p class="indent">Often used in good faith by people who refer to what Free Software stands
for, the term "Open Source" - originally defined to mean the same thing as
Free Software in terms of licenses and implementation - has seen inflationary
usage. Nowadays, it is regularly used for everything between Free Software
and the highly proprietary "Governmental Security Program" (GSP) by
Microsoft. [<a name="ref4" href="#4">4</a>]</p>

<b>Libre Software</b>
<p class="indent"> When the European Commission started dealing with Free Software on a
regular basis, they sought to avoid the ambiguity of the English word "Free
Software" and the misunderstandings of "Open Source" alike, which led to
the adoption of a third term which has popped up occasionally since around
1992: "Libre Software." This term has proven resistant to inflationary usage
and is still used in an identical way to Free Software. So it may pose a
solution for those who fear being misunderstood when speaking English.</p>

<h3>References</h3>

<p class="footnote">[<a name="1" href="#ref1">1</a>]
<code class="footnote"><a name="ref2" href="http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt">http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt</a> (page 8)</code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="2" href="#ref2">2</a>] For the full definition, please see
<code class="footnote"><a name="ref4" href="http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html">http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html</a></code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="3" href="#ref3">3</a>] For reference, see <!--<code class="footnote"--><a
name="ref6"
href="http://www.opensource.org/advocacy/faq.html">http://www.opensource.org/advocacy/faq.html</a><!--/code-->:
<em>How is "open source" related to "free software"? The Open Source
Initiative is a marketing program for free software. It's a pitch for
"free software" on solid pragmatic grounds rather than ideological
tub-thumping. The winning substance has not changed, the losing attitude
and symbolism have.</em></p>

<p class="footnote">[<a name="4" href="#ref4">4</a>] In this program
governments and intergovernmental organisations pay substantial fees for a
superficial look at some parts of Windows sourcecode in special Microsoft
facilities. This may increase "felt security" but is essentially useless -
especially since they do not even know whether what they looked at is what
they have on their computers. And of course it does not give them
freedom.</p>

<p>More information about the importance of Free Software can be found
<a href="/projects/wsis/fs.html">here</a>.</p>

</body>

<timestamp>$Date$ $Author$</timestamp>
</html>
<!--
Local Variables: ***
mode: xml ***
End: ***
-->

+ 148
- 0
about/basics/freesoftware.es.xhtml View File

@@ -0,0 +1,148 @@
<?xml version="1.0" encoding="iso-8859-1" ?>

<html>
<head>
<title>FSFE - ¿Qué es el Software Libre?</title>
</head>

<body>
<h1>¿Qué es el Software Libre?</h1>

<p class="indent">Libre, en Software Libre se refiere a libertad, no a precio.
Se ha utilizado en este sentido desde la década de 1980, la primera
definición completa y documentada parece ser la que apareció en el Boletín de
GNU, Vol.1 Nro. 6, [<a name="ref1" href="#1">1</a>], publicado en enero de
1989. En concreto las cuatro libertades que definen al [<a name="ref2" href="#2">
2</a>] Software Libre:</p>
<ul>
<li class="indent"><b>La libertad de ejecutar el programa para cualquier
propósito.</b>
<p class="indent"> <em>Fijar restricciones al uso del Software Libre, tales
como restricciones de tiempo («30 días de período de prueba», «la licencia
expira el 1º de enero de 2004»), de propósito («se otorga permiso para
investigación y uso no comercial» o «no se puede usar para compararlo con otros
productos») o de áreas geográficas («No debe ser
usado en el país X») hace que un programa no sea libre.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>La libertad de estudiar cómo funciona el programa y de
adaptarlo a sus necesidades.</b>
<p class="indent"> <em>Fijar restricciones legales o prácticas sobre la
comprensión o modificación de un programa, como la obligación de comprar
licencias especiales, la firma acuerdos de no divulgación o para lenguajes de
programación que tienen múltiples formas o representaciones añadir
dificultades a la comprensión y edición de un programa (del código fuente)
con el objetivo de que sea inaccesible, también hace que el software sea
privativo (que no sea libre). Sin la libertad de modificar un programa, los
usuarios continuarán a merced de un único proveedor.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>La libertad de redistribuir copias, para que pueda
ayudar al prójimo</b>
<p class="indent"> <em>El software puede ser copiado y distribuido virtualmente
sin coste. Si a no se le permite dar un programa a quien lo necesite, entonces ese
programa no es libre. Eso puede hacerse por un precio, si así lo desea. </em></p>
</li>

<li class="indent"><b>La libertad de mejorar el programa y poner las mejoras a
disposición del público, para que toda la comunidad se beneficie.</b>
<p class="indent"> <em>No todos los programadores son igual de buenos en
todos los campos. Y algunas personas no saben programar. Esta
libertad permite a aquellos que no tienen el tiempo o las habilidades
para resolver un problema, puedan acceder indirectaente a la libertad
de modificación. Esto puede hacerse por un coste.</em></p>
</li>
</ul>

<p class="indent">Estas libertades son derechos, no obligaciones, aún cuando
respetar estas libertades para la sociedad puede obligar algunas veces a los
individuos. Cada persona puede elegir no usarlas, pero también puede elegir
usar todas ellas. Cabe destacar que aceptar las libertades del Software
Libre no excluye de su uso comercial. Si un programa impide el uso o
distribución comercial, entonces no es Software Libre. En efecto, un creciente
número de empresas basan su modelo de negocios completa o al menos parcialmente
en Software Libre, incluyendo algunas de los más grandes proveedores de software
privativo. En el Software Libre es legal la proporcionar ayuda y asistencia, aunque
no es obligatorio.</p>

<h3>Terminología</h3>
<p class="indent">El inglés parece ser la única lengua con una ambigüedad tan
marcada entre libertad y precio («free» puede significar tanto «libre» como
«gratuito»). Cuando lo traducimos a otros lenguajes,
«Free Software» se convierte en «logiciels libre» en francés, «software libre»
en castellano, «software libero» en portugués, «Fri Software» en danés o cualquiera
que sea el término en el idioma local equivalente que se refiera a libertad. </p>

<p><b>Código Abierto</b></p>
<p class="indent">El 3 de febrero de 1998, aprovechando el anuncio del
lanzamiento del navegador de Netscape como Software Libre, un grupo de
personas se reunieron en Palo Alto, en Silicon Valley, y propusieron empezar
una campaña de marketing para el Software Libre usando el término «Código
Abierto» («Open Source»). El objetivo era lograr la rápida comercialización y aceptación del
Software Libre por parte de las empresas y los capitales de inversión de la
expansiva nueva economía. Como medio para ese fin, tomaron la decisión
consciente de dejar a un lado los asuntos de largo plazo (como la filosofía,
la ética y los efectos sociales) relativos al Software Libre, sintiendo que
ponían obstáculos a una rápida aceptación por parte de los inversores y empresarios. Propusieron
centrar la cuestión exclusivamente en las ventajas técnicas. [<a name="ref3"
href="#3">3</a>]</p>

<p class="indent">Con frecuencia y de buena fé algunas personas se
refieren al Software Libre con el término «Código Abierto», originalmente
quedó definido del mismo modo que el Software Libre en cuanto a
términos de licencia e implementación, que está siendo usado cada vez más. Hoy,
se usa regularmente para cualquier cosa entre el Software Libre y el privativo
«Governmental Security Program» (GSP) de Microsoft.
[<a name="ref4" href="#4">4</a>]</p>

<p><b>Libre Software</b></p>

<p class="indent"> Cuando la Comisión Europea abordó la forma de legislar el Software
Libre, buscaron la forma de evitar la ambigüedad entre la expresión inglesa
«Free Software» y la tergiversada «Open Source», lo que condujo a la adopción
de un tercer término, que había estado apareciendo ocasionalmente desde
alrededor de 1992: «Libre Software». El término ha conservado su significado
y se usa de forma idéntica a Software Libre. Así que puede ser una solución
para quienes temen ser mal entendidos cuando hablan inglés. </p>

<h3>Referencias</h3>

<p class="footnote">[<a name="1" href="#ref1">1</a>] <code class="footnote"><a
name="ref2" href="http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt"
>http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt</a></code></p>

<p class="footnote">[<a name="2" href="#ref2">2</a>] Para la definición
completa, vea <code class="footnote"><a name="ref4"
href="http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.es.html"
>http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.es.html</a></code> </p>

<p class="footnote">[<a name="3" href="#ref3">3</a>] Para referencias, vea
<!--<code class="footnote"--><a name="ref6"
href="http://www.opensource.org/advocacy/faq.html">
http://www.opensource.org/advocacy/faq.html</a>
<!--/code-->: <em> ¿Cómo se relaciona el «Código Abierto» con el «Software Libre»?
La Open Source Initiative es un programa de marketing de Software Libre, un
lanzamiento para su uso desde bases pragmáticas en lugar de la naturaleza
ideológica. Su esencia ganadora no ha cambiado, su actitud y
simbolismo perdedores si.</em></p>

<p class="footnote">[<a name="4" href="#ref4">4</a>] En este programa, los
gobiernos y organizaciones intergubernamentales pagan derechos sustanciales por
una mirada superficial a algunas partes del código fuente de Windows en
instalaciones especiales de Microsoft. Esto puede incrementar la sensación de
seguridad, pero es esencialmente inútil, especialmente porque no hay manera
de saber si lo que han visto es lo que efectivamente tienen en sus computadoras.
Y por supuesto, no les otorga libertad.</p>

<p>Más información acerca de la importancia del Software Libre puede verla
<a href="/projects/wsis/fs.html">aquí</a>.</p>

</body>
<timestamp>$Date$ $Author$</timestamp>
</html>
<!--
Local Variables: ***
mode: xml ***
End: ***
-->

+ 124
- 0
about/basics/freesoftware.fi.xhtml View File

@@ -0,0 +1,124 @@
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>

<html>
<head>
<title>FSFE - mitä vapaat ohjelmistot ovat?</title>
</head>

<body>
<h1>Mitä vapaat ohjelmistot ovat?</h1>

<p class="indent">Vapaissa ohjelmistoissa vapaus (engl. free) viittaa vapauksiin, ei hintaan. Tässä merkityksessä käsitettä on käytetty 80-luvulta asti, ensimmäisen täydellisen määritelmän ilmeisesti oltua GNU:n Bulletin-tiedotteen ensimmäisen vuosikerran ensimmäisessä numerossa [<a name="ref1"
href="#1">1</a>], joka julkaistiin helmikuussa 1986. Erityisesti vapaat ohjelmistot määrittelee [<a name="ref2" href="#2">2</a>] neljä vapautta:</p>

<ul>
<li class="indent"><b>Vapaus käyttää ohjelmaa mihin tahansa tarkoitukseen.</b>
<p class="indent"> <em>Rajoitteiden asettaminen vapaiden ohjelmistojen käytölle tekee ohjelmasta epävapaan. Rajoitteita voivat olla esimerkiksi aika ("30 päivän kokeilujakso", "lisenssi vanhenee 1. tammikuuta 2004"), tarkoitus ("lupa annettu tutkimus- ja epäkaupalliseen käyttöön", "ei voida käyttää suorituskyvyn mittaamiseen") tai maantieteellinen alue ("ei saa käyttää maassa X").</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>Vapaus opiskella ohjelman toimintaa, ja soveltaa sitä.</b>
<p class="indent"> <em>Juridisten tai käytännöllisten rajoitteiden asettaminen ohjelman ymmärrettävyydelle tai muokkaukselle tekevät myös ohjelmasta suljetun (epävapaan). Näitä voivat olla pakollinen erityisten lisenssien ostaminen, tiedon jakamisen rajoittamisen sopimukset (NDA) tai – ohjelmointikielille joilla on useampia esitysmuotoja – pääsyn estäminen parhaimpana pidettävään, ihmisluettavaan ohjelman ("lähdekoodin") muotoon ja sen muokkaamiseen. Ilman ohjelmien muokkaamisen vapautta ihmiset pysyvät yhden toimittajan armoilla.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>Vapaus levittää kopioita naapureillesi.</b>
<p class="indent"> <em>Ohjelmia voidaan kopioida ja jakaa lähes ilman
kustannuksia. Jos sinulla ei ole oikeutta antaa ohjelmaa sitä
tarvitsevalle, ohjelma on epävapaa. Ohjelmaa voi halutessaan jakaa
myös maksua vastaan.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>Vapaus parantaa ohjelmaa, ja antaa muutokset
levitykseen, jotta koko yhteisö hyötyy.</b>
<p class="indent"> <em>Kaikki eivät ole yhtä hyviä ohjelmoijia
jokaisella osa-alueella. Jotkut eivät osaa ohjelmoida lainkaan.
Tämä vapaus mahdollistaa muutosten teon vapauden epäsuoran käytön
niille henkilöille, joilla ei ole aikaa tai taitoja ratkaista
jotakin ongelmaa. Tämä voidaan tehdä maksua vastaan.</em></p>
</li>
</ul>

<p class="indent">Nämä vapaudet ovat oikeuksia, eivät vaatimuksia, vaikkakin
näiden vapauksien kunnioittaminen yhteiskunnan kannalta saattaa ajoittain
velvoittaa yksilöä. Kuka tahansa voi valita olla käyttämättä vapauksia,
mutta voi myös hyödyntää kaikkia niitä. Erityisesti on syytä ymmärtää, että
vapaat ohjelmat eivät sulje pois kaupallista käyttöä. Jos ohjelma ei
salli kaupallista käyttöä tai jakelua, se ei ole vapaa ohjelma. Kasvava
joukko yrityksiä rakentavat liiketoimintamallinsa täysin tai vähintäänkin
osittain vapaille ohjelmistoille, mukaan lukien joitain suurimmista
suljettujen ohjelmien toimittajista. Vapaat ohjelmistot tekevät avun
tarjoamisesta ja antamisesta laillista, ei pakollista.</p>

<h3>Termistö</h3>
<p class="indent">Englanti vaikuttaa olevan ainoa kieli, jossa vallitsee suuri monitulkintaisuus vapauden ja hinnan välillä. Käännettäessä muille kielille, vapaista ohjelmistoista (engl. Free Software) tulee ranskaksi "logiciels libre", espanjaksi "software libre", italiaksi "software libero", tanskaksi "Fri Software", tai mikä onkaan vapautta merkitsevä vastaava paikallisen kielen termi.</p>

<b>Avoin lähdekoodi</b>
<p class="indent">3. helmikuuta 1998, Netscapen kerrottua julkaisevansa selaimensa vapaana ohjelmistona, ryhmä ihmisiä tapasi Palo Altossa Piilaaksossa ja esitti vapaiden ohjelmistojen markkinointikampanjan aloittamista käyttämällä termiä avoin lähdekoodi ("open source"). Tavoitteena oli hakea vapaiden ohjelmistojen nopeaa kaupallistumista ja niiden hyväksyntää yrityksiltä ja riskisijoittajilta uuden talouden korkeasuhdanteessa. Tarkoituksen pyhittäessä keinot he tekivät tietoisen valinnan jättää sivuun kaikki vapaiden ohjelmistojen pidempiaikaiset kysymykset (kuten filosofian, etiikan ja sosiaaliset vaikutukset), kokien että nämä olisivat esteitä ripeälle hyväksynnälle. He esittivät keskittymistä ainoastaan teknologisiin hyötyihin.[<a name="ref3" href="#3">3</a>]</p>

<p class="indent">"Avoin lähdekoodi" -termi – joka alun perin on määritelty
tarkoittamaan samaa asiaa kuin vapaat ohjelmistot lisenssien ja
toteutuksien suhteen – on kokenut merkitykseltään inflaatiota. Nykyään
sitä usein käytetään mistä tahansa asiasta, joka on vapaiden ohjelmistojen
ja hyvin suljetun Microsoftin "Hallituksellisen turvaohjelman" (GSP)
välimaastossa. [<a name="ref4" href="#4">4</a>]</p>

<b>Libre Software</b>
<p class="indent"> Kun Euroopan komissio aloitti säännöllisen työskentelyn
vapaiden ohjelmistojen parissa, etsittiin tapa välttää englanninkielisten
termien "Free Software" ja "Open Source" monitulkintaisuus sekä niihin
liittyvät väärinkäsitykset. Tämä johti siihen, että käyttöön
otettiin kolmas termi, jota on nähty käytössä silloin tällöin noin vuoden
1992 jälkeen: "Libre Software" (libre = vapaa). Tämä termi on havaittu
sietokykyiseksi aiemmin mainitulle inflaatiolle, ja sitä käytetään edelleen
vapaiden ohjelmistojen kanssa yhtäläisessä merkityksessä. Se voi siis
tarjota ratkaisun tahoille, jotka pelkäävät tulevansa väärinymmärretyiksi
käyttäessään englannin kieltä.</p>

<h3>Viitteet</h3>

<p class="footnote">[<a name="1" href="#ref1">1</a>]
<code class="footnote"><a name="ref2" href="http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt">http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt</a> (sivu 8)</code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="2" href="#ref2">2</a>] Katso täysi määritelmä osoitteesta
<code class="footnote"><a name="ref4" href="http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html">http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html</a></code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="3" href="#ref3">3</a>] Lähde, katso <!--<code class="footnote"--><a
name="ref6"
href="http://www.opensource.org/advocacy/faq.html">http://www.opensource.org/advocacy/faq.html</a><!--/code-->:
<em>How is "open source" related to "free software"? The Open Source
Initiative is a marketing program for free software. It's a pitch for
"free software" on solid pragmatic grounds rather than ideological
tub-thumping. The winning substance has not changed, the losing attitude
and symbolism have.</em></p>
<!-- Partial suggestion of Finnish translation, but since it's a quote
the translation is really not needed...
<em>Kuinka "avoin lähdekoodi" liittyy "vapaisiin ohjelmistoihin"? Open
Source Initiative on vapaiden ohjelmistojen markkinointiohjelma.
Se on "vapaiden ohjelmistojen" myyntipuhe puhtaan käytännöllisestä
näkökulmasta ideologisten ajatusten saavista kaadon sijaan.
"The winning substance has not changed, the losing attitude
and symbolism have."</em></p>
-->

<p class="footnote">[<a name="4" href="#ref4">4</a>] Tässä ohjelmassa
hallitukset ja hallitustenväliset järjestöt maksavat huomattavia maksuja
joidenkin Windows-lähdekoodin ylimalkaisesta katselmuksesta erityisillä
Microsoftin palveluilla. Tämä saattaa lisätä "turvallisuudentunnetta"
mutta on käytännössä hyödytöntä – erityisesti koska ei ole edes tiedossa
vastaako heidän katselmoimansa ohjelma sitä jota heillä on tietokoneillaan.
Ja luonnollisestikaan tämä ei anna heille vapauksia.</p>

<p>Lisätietoja vapaiden ohjelmistojen tärkeydestä löytyy
<a href="/projects/wsis/fs.html">täältä</a>.</p>

</body>

<timestamp>$Date$ $Author$</timestamp>
<translator>Timo Jyrinki</translator>
</html>
<!--
Local Variables: ***
mode: xml ***
End: ***
-->

+ 159
- 0
about/basics/freesoftware.fr.xhtml View File

@@ -0,0 +1,159 @@
<?xml version="1.0" encoding="utf-8" ?>

<html>
<head>
<title>FSFE - Qu'est-ce que le Logiciel Libre ?</title>
</head>

<body>
<h1>Qu'est-ce que le Logiciel Libre ?</h1>

<p class="indent">Libre dans Logiciel Libre fait référence à la liberté
et non pas au prix. Bien qu'utilisé depuis les années 80 dans ce sens,
la première définition complète de l'expression Logiciel Libre apparaît
dans le <i>GNU's Bulletin, vol. 1 no. 6</i>
[<a name="ref1" href="#1">1</a>], publié en février 1986. Plus
particulièrement, le Logiciel Libre est caractérisé [<a name="ref2"
href="#2">2</a>] par quatre libertés&#160;:</p>

<ul>
<li class="indent"><b>La liberté d'exécuter le programme, pour tous
les usages.</b>
<p class="indent"> <em>Imposer des restrictions concernant l'utilisation
d'un Logiciel Libre, par exemple dans le temps (« période d'essai de 30
jours », « cette licence expire le 1er janvier 2004 »), géographiquement
(« ce logiciel ne peut être utilisé dans les pays suivant : X, Y, Z ») ou
dans ses domaines d'application (« autorisation accordée pour
l'utilisation dans les programmes de recherche et pour une utilisation
non-commerciale » « ne peut être utilisé pour réaliser des bancs d'essais ») a pour conséquence de rendre ce programme non-libre.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>La liberté d'étudier le fonctionnement du programme,
et de l'adapter à vos besoins.</b>
<p class="indent"> <em>Soumettre la compréhension d'un programme à des
restrictions légales ou pratiques, telles que l'obligation d'acheter des
licences, de signer un accord de non-divulgation (NDA,
Non-Disclosure-Agreement en anglais) ou - pour un langage de
programmation ayant différentes représentations possibles - rendre
inaccessible la façon la plus simple de comprendre et d'éditer un
programme (« le code source ») en font un programme propriétaire
(non-libre). Sans la liberté de modifier le programme, les gens
restent à la merci d'un vendeur unique.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>La liberté de redistribuer des copies, donc d'aider
votre voisin.</b>
<p class="indent"> <em>Le coût de la copie et de la distribution des
logiciels est dérisoire. Si vous n'avez pas le droit de donner un
programme à une personne en ayant besoin, cela en fait un programme
non-libre. Vous pouvez cependant choisir de le faire moyennant
rémunération.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>La liberté d'améliorer le programme et de
diffuser vos améliorations, pour le bien de toute la communauté.</b>
<p class="indent"> <em>Selon le domaine, tout le monde n'a pas le même
niveau de programmation. Certaines personnes ne savent pas du tout
programmer. Cette liberté permet à ceux qui n'ont pas le temps ou les
compétences pour résoudre un problème d'accéder indirectement à la liberté
de modification d'un logiciel. Cela peut se faire en échange d'une
rémunération.</em></p>
</li>
</ul>

<p class="indent">Ces libertés sont un droit, pas une obligation, bien que le
respect de ces libertés par une société entraine l'obligation
de ce respect par ses salariés. Chacun peut décider de ne pas en faire usage,
mais chacun peut aussi choisir de les utiliser toutes. En
particulier, il est nécessaire de comprendre que le Logiciel Libre
n'interdit pas une utilisation commerciale de celui-ci. Ainsi, l'abandon d'un
logicel du fait d'une utilisation ou d'une distribution commerciale insuffisante
n'en fait pas un Logiciel Libre. En fait, un grand nombre d'entreprises,
dont certains des plus grands distributeurs de logiciels, basent totalement
ou partiellement leur modèle économique sur le Logiciel Libre. Le Logiciel Libre rend
légaux l'aide et l'assistance, il ne les rend pas obligatoires.</p>

<h3>Terminologie</h3>
<p class="indent">En anglais, l'expression « Free Software » souffre d'une
ambiguïté entre les sens « logiciel libre de droits » et « logiciel gratuit ». Il
semblerait que ce soit la seule langue touchée par ce problème.
Traduit dans d'autres langues, l'expression Logiciel Libre devient
« software libre » en espagnol, « software libero » en italien, « Fri
Software » en danois ou n'importe quel autre terme équivalent à l'idée
de liberté dans la langue locale.</p>

<b>Open Source</b>
<p class="indent">Le 3 février 1998, suite à l'annonce de Netscape de
publier leur navigateur sous la forme de Logiciel Libre, un groupe de
personnes s'est réuni à Palo Alto dans la Silicon Valley et a proposé de
débuter une campagne marketing pour le Logiciel Libre en utilisant
l'expression «Open Source». Le but était d'atteindre rapidement une
commercialisation et une acception du terme Logiciel Libre par des
entreprises et des capitaux risqueurs de la nouvelle économie en pleine
expansion. Dans ce but, ils décidèrent de mettre de côté les questions de
fond (telles que la philosophie, l'éthique ou les effets sociaux) liées au
Logiciel Libre, sentant qu'elles représentaient des obstacles à l'acceptation
rapide par cette économie. Ils proposèrent de se pencher uniquement
sur les avantages techniques. [<a name="ref3" href="#3">3</a>]</p>

<p class="indent">Souvent utilisée de bonne foi par les personnes se rapportant aux
idées véhiculées par le Logiciel Libre, l'expresion «Open Source» - au
départ définie pour représenter la même chose que Logiciel Libre au
niveau des licences et des mises en œuvre - a vu son emploi dévier.
De nos jours, elle est régulièrement employée pour désigner tout ce
qui se situe entre le Logiciel Libre et les logiciels hautement
propriétaires du «Governmental Security Program» (GSP) de Microsoft.
[<a name="ref4" href="#4">4</a>]</p>

<b>Libre Software</b>

<p class="indent">Quand la Commission Européenne a commencé à s'intéresser
aux Logiciels Libres, elle a cherché un moyen d'éviter l'ambiguïté de
l'expression anglaise «Free Software» et la mauvaise compréhension
d'« Open Source », ce qui mena à la création d'une nouvelle expression&#160;:
«Libre Software», qui a été utilisée de temps à autre depuis 1992. Cette
expression n'a subi aucune altération et est toujours utilisée de
la même manière que «Logiciel Libre». Il pourrait donc s'agir d'une solution
pour ceux qui craignent une mauvaise compréhension dans les discussions en
anglais.</p>

<h3>Références</h3>

<p class="footnote">[<a name="1" href="#ref1">1</a>]
<code class="footnote"><a name="ref2" href="http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt">http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt</a> (page 8)</code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="2" href="#ref2">2</a>] Pour une définition complète, reportez-vous à
<code class="footnote"><a name="ref4" href="http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.fr.html">http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.fr.html</a></code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="3" href="#ref3">3</a>] Différences entre Open Source et Logiciel Libre<!--<code class="footnote"--><a
name="ref6"
href="http://www.opensource.org/advocacy/faq.html">http://www.opensource.org/advocacy/faq.html</a><!--/code-->:
<em>Qu'est ce que l'Open Source comparativement au Logiciel Libre ?
L'initiative Open Source est un programme marketing pour le logiciel
libre basé sur un discours commercial selon une logique pragmatique
plutôt que sur une idéologie démagogique. Ce qu'on y a gagné en substance
n'a pas changé, mais le symbolisme et une certaine façon de voir les
choses ont évolué.</em></p>

<p class="footnote">[<a name="4" href="#ref4">4</a>] Dans ce programme, des gouvernements et des organisations
intergouvernementales payent une redevance pour avoir un droit de
regard superficiel sur quelques parties du code source de Windows.
Cela peut provoquer une impression de sécurité accrue mais est
globalement inutile - surtout car ils ne savent pas si ce qu'ils ont
regardé correspond à ce qu'ils retrouvent sur leurs propres machines.
Et bien sûr cela ne leur donne aucune liberté.</p>

<p>De plus amples informations à propos des Logiciels Libres peuvent être trouvées <a href="/projects/wsis/fs.html">ici</a>.</p>

</body>

<timestamp>$Date$ $Author$</timestamp>
<translator>Michel Roche (Vercors - France)</translator>
</html>
<!--
Local Variables: ***
mode: xml ***
End: ***
-->

+ 149
- 0
about/basics/freesoftware.it.xhtml View File

@@ -0,0 +1,149 @@
<?xml version="1.0" encoding="iso-8859-1" ?>

<html>
<head>
<title>FSF Europe - Cos'è il Software Libero?</title>
</head>

<body>
<h1>Cos'è il Software Libero?</h1>

<p class="indent">La parola "Free" nell'espressione inglese "Free Software" si riferisce alla
libertà, non al prezzo. È stata usata in questo senso fin dagli anni '80, ma
la prima definizione completa documentata sembra trovarsi nel
GNU's Bulletin, vol. 1 no. 1 [<a name="ref1" href="#1">1</a>],
pubblicato nel febbraio 1986. In particolare, quattro libertà definiscono
[<a name="ref2" href="#2">2</a>] il Software Libero:</p>

<ul>

<li class="indent"><b>La libertà di eseguire il programma, per qualsiasi scopo.</b>
<p class="indent"><em>Imporre restrizioni sull'uso del Software Libero, in termini di tempo
("periodo di prova di 30 giorni", "la licenza scade il 1 Gennaio 2004") o di
scopo ("il permesso è accordato per usi di ricerca o non commerciali", "non può
essere usato per fare benchmarking"), o limitazioni arbitrarie di area
geografica ("non può essere usato nel paese X") rende un programma non
libero.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>La libertà di studiare come funziona il programma e adattarlo alle proprie
necessità.</b>
<p class="indent">
<em>Anche imporre restrizioni di fatto o di diritto sulla comprensione o la
modifica di un programma, ad esempio richiedendo l'acquisto di licenze
speciali o la firma di un "Non-Disclosure-Agreement" (NDA) o, per i linguaggi
di programmazione che sono rappresentabili in più forme, vietando l'accesso
al mezzo più naturale per comprendere o modificare un programma
("codice sorgente"), lo rende proprietario (non libero). Senza la libertà di
modificare un programma, la gente sarebbe alla mercè di un singolo fornitore.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>La libertà di ridistribuire copie in modo da aiutare il prossimo.</b>
<p class="indent">
<em>Il software può essere copiato e distribuito praticamente senza costi:
se non si ha il permesso di dare un programma a qualcuno che ne ha bisogno
(anche dietro pagamento, se lo si vuole), il programma non è libero.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>La libertà di migliorare il programma e distribuirne pubblicamente i
miglioramenti, in modo tale che tutta la comunità ne tragga beneficio.</b>
<p class="indent">
<em>Nessuno è un bravo programmatore in tutti i campi, qualcuno non sa
programmare del tutto. Questa libertà permette a chi non ha il tempo o le
capacità per risolvere un problema di accedere indirettamente alla libertà di
modifica. Anche questo può avvenire dietro un compenso.</em></p>
</li>
</ul>

<p class="indent">Queste libertà sono diritti, non obblighi, anche se a volte rispettare
queste libertà per la società implica un obbligo per un individuo.
Chiunque può scegliere di non approfittarne o di utilizzarle tutte. In
particolare dev'essere chiaro che il Software Libero non esclude l'uso
commerciale: se un programma non consente l'uso e la distribuzione
commerciale, non è Software Libero. In verità un numero crescente di aziende
basa il loro modello di business completamente o parzialmente sul Software
Libero, compresi alcuni dei maggiori fornitori di software proprietario.
Il Software Libero rende possibile fornire aiuto e assistenza, non lo rende
obbligatorio.</p>

<h3>Terminologia</h3>
<p class="indent">L'inglese sembra essere l'unica lingua in cui esiste una forte ambiguità
tra libertà e prezzo. Quando è tradotta in altre lingue, l'espressione "free
software" diventa "logiciel libre" in francese, "software libre" in spagnolo,
"software libero" in portoghese, "fri software" in danese; in genere viene
usato il termine della lingua locale che si riferisce alla libertà.</p>

<br />
<b>Open Source</b>
<p class="indent">Il 3 febbraio 1998, sulla scia dell'annuncio di Netscape di rilasciare il
proprio browser come Software Libero, un gruppo di persone si riunì a
Palo Alto nella Silicon Valley e propose di iniziare una campagna di marketing
per il Software Libero usando il termine "Open Source". Lo scopo era quello di
raggiungere una veloce commercializzazione del Software Libero e una sua
accettazione da parte delle società e degli investitori della new economy
allora in espansione. Come mezzo per questo scopo, decisero coscientemente di
lasciare da parte i temi tradizionali collegati al Software Libero (come la
filosofia. l'etica e gli effetti sociali), pensando che questi fossero
d'ostacolo a un'accettazione rapida da parte del mondo economico. Proposero di
concentrarsi solo sui vantaggi di tipo tecnico [<a name="ref3"
href="#3">3</a>].</p>

<p class="indent">Spesso usato in buona fede da chi vuole riferirsi al Software Libero, il
termine "Open Source", che in origine era stato definito per intendere la
stessa cosa del Software Libero in termini di licenze e implementazione, è
diventato ormai inflazionato. Al giorno d'oggi è usato in modo corrente per
indicare qualsiasi cosa che sta tra il Software Libero e l'ultra-proprietario
"Governmental Security Program" (GSP) di Microsoft [<a name="ref4"
href="#4">4</a>].</p>

<b>Libre Software</b>
<p class="indent">
Quando la Commissione Europea ha iniziato a occuparsi di Software Libero in
modo regolare, ha cercato di evitare sia l'ambiguità insita nell'espressione
inglese "Free Software" sia i fraintendimenti di "Open Source", creando un
nuovo termine: "Libre Software". Questo termine si è rivelato resistente
all'uso inflazionistico ed è ancora usato come sinonimo di Software Libero,
quindi può rappresentare una soluzione per chi teme di essere frainteso mentre
parla inglese.</p>

<h3>Riferimenti</h3>

<p class="footnote">[<a name="1" href="#ref1">1</a>]
<code class="footnote"><a name="ref2" href="http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt">http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt</a>
(page 8)</code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="2" href="#ref2">2</a>] Per la definizione completa, si veda
<code class="footnote"><a name="ref4" href="http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html">http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html</a></code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="3" href="#ref3">3</a>] Come riferimento, si veda <!--<code class="footnote"--><a
name="ref6"
href="http://www.opensource.org/advocacy/faq.html">http://www.opensource.org/advocacy/faq.html</a><!--/code-->:
<em>Che relazione c'è tra "open source" e "free software"? La Open Source
Initiative è un programma di marketing per il software libero.
È un modo di sostenere il "free software" con solide basi pragmatiche invece
che con proclami ideologici. La sostanza vincente non è cambiata, sono
cambiati gli atteggiamenti e i simbolismi perdenti.</em></p>

<p class="footnote">[<a name="4" href="#ref4">4</a>]
In questo programma, i governi e le organizzazioni intergovernative
pagano somme rilevanti per dare un'occhiata superficiale ad alcune parti del
codice sorgente di Windows, in strutture specializzate di Microsoft. Questo
può rafforzare la "sicurezza percepita", ma è praticamente inutile, visto che
è impossibile sapere se ciò che si vede è ciò che si ha sul proprio computer,
e che ovviamente non si ottiene nessuna libertà.</p>

<p>È possibile trovare altre informazioni sull'importanza del Software Libero in questo
<a href="/projects/wsis/fs.html">documento redatto per il WSIS</a>.</p>


</body>

<timestamp>$Date$ $Author$</timestamp>
</html>
<!--
Local Variables: ***
mode: xml ***
End: ***
-->

+ 151
- 0
about/basics/freesoftware.nb.xhtml View File

@@ -0,0 +1,151 @@
<?xml version="1.0" encoding="utf-8" ?>

<html>
<head>
<title>FSF Europe - Hva er fri programvare?</title>
</head>

<body>
<h1>Hva er fri programvare?</h1>

<p class="indent">Fri, som i fri programvare, refererer til frihet og ikke til
pris. Denne definisjonen har vært i bruk siden midten av 80-tallet, men den
første dokumenterte definisjonen kom i GNUs nyhetsbrev, vol. 1 nr. 6
[<a name="ref1" href="#1">1</a>], som ble publisert i januar 1989. Det er
spesielt fire friheter som definierer [<a name="ref2" href="#2">2</a>] fri
programvare:</p>

<ul>
<li class="indent"><strong>Frihet til å bruke programmet for et hvilket som
helst formål.</strong>
<p class="indent"><em>Ved å innføre begrensninger ved bruken av fri
programvare, som for eksempel tidsbegrensninger («30 dagers
demoperiode», «lisensen går ut 1. januar 2004»),
bruk («tillatelse til bruk ved forskning og ikke-kommersiell bruk»)
eller geografisk område («må ikke bli brukt i landet X») gjør et program
ufritt.</em></p>
</li>

<li class="indent"><strong>Frihet til å studere hvordan programmet fungerer,
og til å tilpasse dine behov.</strong>
<p class="indent"><em>Rettslige eller praktiske restriksjoner mot å kunne
modifisere eller forstå et program, slik som å måtte kjøpe spesielle
lisenser, skrive under Non-Disclosure-Agreements (NDA) eller –
for programmeringsspråk som kan presentere koden på ulike vis –
hemligholde den letteste måten for et menneske å forstå og endre et
program («kildekoden») gjør programmet ufritt og proprietært.
Uten friheten til å kunne forandre et program lever man i nåden til en
enkelt leverandør.</em></p>
</li>

<li class="indent"><strong>Frihet til å spre kopier så du kan hjelpe dine
venner.</strong>
<p class="indent"><em>Programvare kan i prinsippet kopieres og distribueres
uten at det vil koste noe som helst. Om du ikke har tillatelse til å gi et
program til en person som behøver det gjør dette programmet ufritt. Å spre
et program kan gjøres mot betaling om du så ønsker det.</em></p>
</li>

<li class="indent"><strong>Frihet til å forbedre programmet og spre dine
forbedringer så alle kan nyte godt av dem.</strong>
<p class="indent"><em>Ikke alle er like gode programmerere på alle områder.
Det er også en rekke mennesker om ikke kan programmere i det hele tatt.
Denne friheten sørger for at de som ikke har tid eller evne til å løse et
problem selv indirekte får friheten til å modifisere programmet. Dette kan
bli gjort mot betaling.</em></p>
</li>
</ul>

<p class="indent">Disse frihetene er rettigheter, ikke irettesettelser, men for
å respektere disse frihetene stilles det visse krav til en person. Enhver kan
velge å ikke nyttegjøre seg av disse frihetene, men man kan også velge å
nyttegjøre seg av dem alle. Det må poengteres at fri programvare ikke
ekskulderer kommersiell bruk. Hvis et program ikke tillater kommersiell bruk
og kommersiell distribusjon er det ikke et fritt program. Et voksende antall
foretak baserer sin modell på helt eller delvis på fri programvare, inklusive
de største proprietære programvareleverendørene. Fri programvare gjør det
lovlig å tilby hjelp – det gjøres ikke til en tvang.</p>


<h3>Terminologi</h3>

<p class="indent">Engelsk ser ut til å være det eneste språket hvor det er
en sterk tvetydighet mellom frihet og pris. Når man oversetter fri
programvare til andre språk blir det «logiciels libre»; på
fransk, «software libre»; på spansk, «software libero» på
portugisisk, «fri software» på dansk eller tilsvarende terme for frihet
i det lokale språket.</p>

<strong>Åpen kildekode (open source)</strong>

<p class="indent">3. februar 1998, i kjølvannet av Netscapes kunngjøring om
å slippe deres vevleser som fri programvare, samlet det seg en gruppe folk
i Palo Alto, Silicon Valley, og foreslo å starte en markedsføringskampanje
for fri programvare gjennom å bruke termen «åpen kildekode»
(en. «open source»). Målet var å raskt kommersiallisere fri
programvare og forbedre hvordan foretak og eventyrlystne kapitalister anså
fri programvare i den raske, nye økonomien. Som et ledd i dette valgte de
fullt bevisste å forbise de langsiktige spørsmålene (som filosofi, etikk
og sosiale effekter) som er relaterte til fri programvare. Disse ble kun
sett på som hinder for å nå et raskt akseptansenivå i økonomien. De foreslo
at man kun skulle fokusere på de tekniske fordelene.
[<a name="ref3" href="#3">3</a>]</p>

<p class="indent">Ofte anvendes, med gode hensikter, begrepet «åpen
kildekode» (en. «open source») – som fra begynnelsen
betydde det samme som fri programvare ifh. til lisenser og implementering –
av folk som egentlig refererte til fri programvare. Idag har begrepet
forandret definisjon og blir brukt til alt fra fri programvare til det i all
høyeste grad propritiære «Governmental Security Program» (GSP)
fra Microsoft. [<a name="ref4" href="#4">4</a>]</p>

<strong>Libre Software</strong>

<p class="indent">Når Europakommisjonen startet å behandle fri programvare på
et regelmessig grunnlag forsøkte de å unngå tvetydigheten i det engelske
språkets «free software» og misforståelsen «open source».
De definerte derfor ett nytt begrep kallt «libre software».
Denne termen har vist seg å holde uten å bli mistolket og
misbrukt og brukes fortsatt som en synonym til fri programvare. Dette
begrepet kan vare en løsning for de som er redd for å bli misforstått når
man snakker engelsk.</p>

<h3>References</h3>

<p class="footnote">[<a name="1" href="#ref1">1</a>]
<code class="footnote"><a name="ref2" href="http://www.gnu.org/bulletins/bull6.html">http://www.gnu.org/bulletins/bull6.html</a></code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="2" href="#ref2">2</a>] For den fullstendige definisjonen, se
<code class="footnote"><a name="ref4" href="http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html">http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html</a></code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="3" href="#ref3">3</a>] For referanse, se <!--<code class="footnote"--><a
name="ref6"
href="http://www.opensource.org/advocacy/faq.html">http://www.opensource.org/advocacy/faq.html</a><!--/code-->:
<em>How is "open source" related to "free software"? The Open Source
Initiative is a marketing program for free software. It's a pitch for
"free software" on solid pragmatic grounds rather than ideological
tub-thumping. The winning substance has not changed, the losing attitude
and symbolism have.</em></p>

<p class="footnote">[<a name="4" href="#ref4">4</a>] I dette programmet
betaler myndigheter og en rekke statlige foretak betydlige summer for et
overfladisk innblikk i noen deler av operativsystemet Windows sin kildekode
fra Microsoft sine kontorer. Det er mulig dette øker den «følte
sikkerheten» men det er essensielt ubrukelig – spesielt siden
de ikke vet om hva de har sett på faktisk det som er på maskinene deres.
Og dette gir dem selvsagt heller ikke frihet.</p>

<p>Mer informasjon om viktigheten av fri programvare finner du
<a href="/projects/wsis/fs.html">her</a>.</p>

</body>
<translator>Andreas Tolfsen</translator>
<timestamp>$Date$ $Author$</timestamp>
</html>
<!--
Local Variables: ***
mode: xml ***
End: ***
-->

+ 156
- 0
about/basics/freesoftware.nl.xhtml View File

@@ -0,0 +1,156 @@
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>

<html>
<head>
<title>FSFE - Wat is Vrije Software?</title>
</head>

<body>
<h1>Wat is Vrije Software?</h1>

<p class="indent">"Free" in "Free Software" verwijst naar vrijheid, niet naar de
prijs. Alhoewel deze betekenis gebruikt wordt sinds de jaren
tachtig, blijkt de eerste gedocumenteerde complete definitie die van
de GNU's Bulletin, vol. 1 no. 1 [<a name="ref1" href="#1">1</a>],
gepubliceerd in februari 1986, te zijn. In het bijzonder, vier vrijheden
definieren [<a name="ref2" href="#2">2</a>]Vrije Software:</p>
<ul>
<li class="indent"><b>De vrijheid het programma te gebruiken voor elk doel.</b>
<p class="indent"> <em>Het plaatsen van beperkingen op het gebruik van Vrije Software,
zoals tijd ("30 dagen uitprobeerperiode", "licentie verloopt 1
januari 2004"), doel ("toestemming verleend voor onderzoek en
niet-commercieel gebruik", "mag niet gebruikt worden voor benchmarking) of een
beperking op aardrijkskundig gebied ("mag niet gebruikt worden in land X") maakt
een programma onvrij.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>De vrijheid om de manier waarop het programma werkt te
bestuderen, en om het aan te passen aan je behoeften.</b>
<p class="indent"> <em>Het plaatsen van juridische of praktische beperkingen op het
begrijpen of veranderen van een programma, zoals het verplicht
kopen van een speciale licentie, het ondertekenen van een
Non-Disclosure-Agreement (NDA) of - voor programmeertalen die
meerdere vormen van presentatie kennen - het ontoegankelijk maken
van de voor mensen makkelijkste manier om programma's te begrijpen
en veranderen ("de broncode") maakt het ook proprietair
(onvrij). Zonder de vrijheid om een programma te veranderen blijven
mensen in de macht van één leverancier.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>De vrijheid het programma te verspreiden zodat je je naaste kan
helpen.</b>
<p class="indent"> <em>Software kan vrijwel zonder kosten worden
gekopieerd/verspreid. Als je geen toestemming hebt om een programma
te geven aan iemand die het nodig heeft, dan maakt het een
programma onvrij. Je mag hiervoor een vergoeding vragen als je dat
wil.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>De vrijheid om het programma te verbeteren en te verspreiden,
zodat de hele gemeenschap er voordeel uit kan halen.</b>
<p class="indent">
<em>Niet iedereen is een even goede programmeur. Sommige
mensen kunnen niet eens programmeren. Deze vrijheid biedt mensen
die de tijd of kennis niet hebben om een probleem op te lossen toch
indirect de vrijheid het programma aan te passen. Ook hiervoor mag men een
vergoeding vragen.</em></p>
</li>

</ul>

<p class="indent">Deze vrijheden zijn rechten, geen plichten, alhoewel het respecteren
van deze vrijheden soms de individu verplichtingen geeft. Iedereen kan
kiezen om deze vrijheden niet te gebruiken, maar kan ook kiezen om ze
allemaal te gebruiken. In het bijzonder moet het duidelijk zijn dat
Vrije Software commercieel gebruik niet uitsluit. Als een programma
geen commercieel gebruik en commerciële distributie toestaat is het
geen Vrije Software. In werkelijkheid baseert een groeiend aantal
bedrijven hun business model compleet of op zijn minst gedeeltelijk op
Vrije Software, inclusief sommige grote onvrije software
leveranciers. Vrije Software maakt het legaal om hulp te bieden, maar
maakt het niet verplicht.</p>

<h3>Terminologie</h3>
<p class="indent">De Engelse taal lijkt de enige taal te zijn waarbij een grote
dubbelzinnigheid bestaat tussen vrijheid en prijs. Als "Free
Software" vertaalt wordt naar andere talen, dan wordt het "logiciels
libre" in het Frans, "software libre" in het Spaans, "software
libero" in het Italiaans, "Fri Software" in het Deens of wat de
gelijke, naar vrijheid verwijzende term in de lokale taal dan ook
is.</p>

<b>Open Source</b>
<p class="indent">Op 3 februari 1998, volgend op Netscape's aankondiging hun browser
als Vrij Software beschikbaar te stellen, kwam in Palo Alto in
Silicon Valley een groep mensen bijeen en stelde voor om een
marketing campagne voor Vrije Software te starten met de term "Open
Source." Het doel was snelle commercialisatie van Vrije Software en
acceptatie van Vrije Software door bedrijven en investeerders van de
groeiende nieuwe economie. Om dit te bereiken maakte ze de bewuste
keus alle lange termijn zaken (zoals filosofie, ethiek en sociale
effecten) van Vrije Software weg te laten, omdat ze voelde dat dit
obstakels waren voor snelle acceptatie door de economie. Ze stelde
voor om alleen op de technische voordelen te concentreren.
[<a name="ref3" href="#3">3</a>]</p>


<p class="indent">Vaak met goede bedoelingen gebruikt door mensen die
verwijzen naar hetgeen Vrije Software voor staat, wordt de term "Open
Source" - oorspronkelijk gedefinieerd als hetzelfde als Vrije Software
in zaken als licenties en implementatie - voor steeds meer zaken
gebruikt. Tegenwoordig zelfs voor alles wat tussen Vrij Software en
Microsoft's zeer proprietaire "Governmental Security Program"
(GSP).[<a name="ref4" href="#4">4</a>]</p>

<b>Libre Software</b>
<p class="indent">Toen de Europese commissie begon met het op reguliere
basis behandelen van Vrije Software, probeerde ze de dubbelzinnigheid
van de Engelse term "Free Software" en de misverstanden van "Open
Source" te vermijden. Dit leidde tot de omarming van een derde term
die sinds ongeveer 1992 zo nu en dan gebruikt werd: "Libre Software."
Deze term heeft bewezen niet gevoelig te zijn voor misbruik en wordt
nog steeds op dezelfde manier gebruikt als Vrije Software. Het biedt
dus een uitkomst voor mensen die vrezen verkeerd begrepen te worden
wanneer ze Engels spreken.</p>


<h3>Referenties</h3>

<p class="footnote">[<a name="1" href="#ref1">1</a>]
<code class="footnote"><a name="ref2" href="http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt">http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt (pagina 8)</a></code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="2" href="#ref2">2</a>] Voor de volledige definitie, zie
<code class="footnote"><a name="ref4" href="http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html">http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html</a></code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="3" href="#ref3">3</a>] Voor referentie, zie <!--<code class="footnote"--><a
name="ref6"
href="http://www.opensource.org/advocacy/faq.html">http://www.opensource.org/advocacy/faq.html</a><!--/code-->:
<em>How is "open source" related to "free software"? The Open Source
Initiative is a marketing program for free software. It's a pitch for
"free software" on solid pragmatic grounds rather than ideological
tub-thumping. The winning substance has not changed, the losing attitude
and symbolism have.</em></p>

<p class="footnote">[<a name="4" href="#ref4">4</a>] In dit programma
betalen regeringen en overheidsorganisaties aanzienlijke bedragen voor
een oppervlakkige blik op sommige delen van de Windows broncode in
speciale Microsoft faciliteiten. Dit kan het "gevoel van veiligheid"
verhogen maar is eigenlijk nutteloos - helemaal omdat ze niet eens
weten of dat waar ze naar gekeken hebben ook werkelijk de code is die op
hun computers draait. En dit geeft hun natuurlijk ook geen vrijheid.</p>

<p>Extra informatie over het belang van Vrije Software kan je
<a href="/projects/wsis/fs.html">hier</a> vinden.</p>

</body>

<timestamp>$Date$ $Author$</timestamp>
</html>
<!--
Local Variables: ***
mode: xml ***
End: ***
-->

+ 110
- 0
about/basics/freesoftware.sr.xhtml View File

@@ -0,0 +1,110 @@
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>

<html>
<head>
<title>FSS Evrope - Šta je slobodan softver?</title>
</head>

<body>
<h1>Šta je slobodan softver?</h1>

<p class="indent">Reč "free" u terminu "free software" se odnosi na slobodu, a ne na cenu. Srpski
jezik, na sreću, nema ovakvih problema, pa je reč "slobodan" jasan pokazatelj sustine.
Ovo značenje pomenutog termina je u upotrebi od 80-ih godina, a prvi put je
dokumentovano u Biltenu GNU projekta, broj 1. deo 6. [<a name="ref1" href="#1">1</a>]
januara 1989. U suštini, slobodan softver definišu šetiri slobode:</p>

<ul>
<li class="indent"><b>Sloboda korišćenja programa u bilo koje svrhe.</b>
<p class="indent"> <em>Ograničenja korišćenja slobodnog softvera kao što su vremenska (probni period, istek licence), geografska (da se program ne može koristiti u određenoj
zemlji) ili ograničenja svrhe korišćenja (korišćenje u nekomercijalne svrhe)
program čine neslobodnim.
</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>Sloboda uvida u način funkcionisanja programa (otvoreni kod).</b>
<p class="indent"> <em>Ograničavanje uvida u izvorni kod programa, shvatanja njegovog funkcionisanja
ili modifikovanja, program čine neslobodnim. Bez slobode modifikaicije
izvornog koda programa, korisnici ostaju u nemilosti jednog subjekta, odnosno
proizvođača.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>Sloboda redistribucije kopija.</b>
<p class="indent"> <em>Softver može biti kopriran i distribuiran bez ograničenja, načelno besplatno.
Ukoliko ovo nije dozvoljeno, program nije slobodan. Ukoliko korsnik to želi,
kopiranje/distribucija može biti naplaćeno.</em></p>
</li>

<li class="indent"><b>T
Sloboda unapređivanja programa i objavljivanja unapređenja, kako bi cela zajednica imala koristi.</b>
<p class="indent"> <em>Ova sloboda omogućava korisnicima koji su mogućnosti (programerima)
da reše potencijalni problem i unaprede program bez ograničenja. Ovo može
i ne mora biti naplaćeno.</em></p>
</li>
</ul>

<p class="indent">Navedene slobode predstavljaju prava, ne obaveze, ali poštovanje ovih sloboda u društvu
u perspektivi može biti obavezujuće za pojedinca. Suština je da slobodan softver
ne mora značiti nekomercijanu upotrebu. Broj kompanija koje deo svog
poslovanja ili kompletno poslovanje baziraju na slobodnom softveru raste. Slobodan
softver pravno omogućava pružanje tehničke podrške, ali onemogućava stvaranje monopola
na istu.</p>

<h3>Terminologija</h3>
<p class="indent">
Engleski je verovatno jedini jezik koji termin free koristi podjednako za označavanje
slobode i cene. Zato se u terminu "free software", "free" koristi za označavanje slobode.</p>

<b>Otvoreni kod (Open Source)</b>
<p class="indent">Trećeg februara 1998. godine, u vreme Netscapeovog objavljivanja otvaranja koda
svog web browsera, grupa ljudi se sastala i Palo Altu, Silikonska dolina,
kako bi započela marketinšku kampanju za promociju slobodnog softvera koristeći
termin "open source", u cilju što brže komercijalizacije slobodnog softvera
i njegovog prihvatanja u kapitalističkoj eri moderne ekonomije. U svrhu ostvarenja
svojih ciljeva, ostavili su po strani suštinske i dugoročne principe (filotofija,
etika i društveni uticaj slobodnog softvera) osvrćući se na tehničke prednosti
slobodnog softvera.[<a name="ref3" href="#3">3</a>]</p>

<p class="indent">Termin "otvoreni kod" je služio za označavanje softvera u istom smislu kao i termin
"slobodan softver". No, danas se ovaj termin koristi u različite namene, počevši od
slobodnog softvera do Microsoftovog programa za sigurnost državnih institucija.[<a name="ref4" href="#4">4</a>]</p>

<b>Libre Software</b>
<p class="indent"> U cilju da ispravi pogrešno razumevanje engleskog termina "free" i raznoliko
korišćenja termima otvoreni kod, Evropska komisija je povela inicijativu koja je
1992 ustanovila novi termin "Libre Software". Ovaj termin je uspeo da se suprotstavi
pogrešnom tumačenju prethodna dva i može služiti kao odlična alternativa
za zaobilaženje pomenutih problema.</p>

<h3>Reference</h3>

<p class="footnote">[<a name="1" href="#ref1">1</a>]
<code class="footnote"><a name="ref2" href="http://www.gnu.org/bulletins/bull6.html">http://www.gnu.org/bulletins/bull6.html</a></code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="2" href="#ref2">2</a>] Za potpunu definiciju pogledajte
<code class="footnote"><a name="ref4" href="http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html">http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html</a></code>
</p>

<p class="footnote">[<a name="3" href="#ref3">3</a>] Za referencu pogledajte <!--<code class="footnote"--><a
name="ref6"
href="http://www.opensource.org/advocacy/faq.html">http://www.opensource.org/advocacy/faq.html</a><!--/code-->:
<em>Kako je "open source" povezan sa "free software"?
Inicijativa za otvoreni kod (The Open Source Initiative) je marketing za slobodan
softver. OSI u prvi plan stavlja tehnološke prednosti softver, zanemarujući
pitanja slobode.</em></p>

<p class="footnote">[<a name="4" href="#ref4">4</a>]U ovom programu vladine institucije plaćaju Microsoftu određenu naknadu kako bi
imale uvid u određene delove sistema. Na prvi pogled ovo može biti korisno, ali
u suštini nije, jer nikada ne mogu znati u šta postoji uvid, a koji softver
se nalazi na sistemima. Naravno ovaj pristup ne obezbeđuje slobodu.</p>

</body>

<timestamp>$Date$ $Author$</timestamp>
</html>
<!--
Local Variables: ***
mode: xml ***
End: ***
-->

+ 179
- 0
about/basics/freesoftware.sv.xhtml View File

@@ -0,0 +1,179 @@
<?xml version="1.0" encoding="iso-8859-1" ?>

<html>
<head>
<title>FSF Europe - Vad är fri programvara?</title>
</head>

<body>
<h1>Vad är fri programvara?</h1>

<p>Fri i fri programvara refererar till frihet och inte till pris. Trots
att det haft denna betydelse sedan 80-talet så verkar det som om den