232 lines
14 KiB
HTML
Executable File
232 lines
14 KiB
HTML
Executable File
<?xml version="1.0" encoding="utf-8" ?>
|
|
|
|
<html>
|
|
<head>
|
|
<title>FSF Europe - Světový sumit o informační společnosti(WSIS)</title>
|
|
</head>
|
|
|
|
<body>
|
|
|
|
<center>
|
|
<a href="FreeSoftware.pdf">[ PDF; 92k ]</a>
|
|
</center><br />
|
|
|
|
<center>
|
|
<h1>Free Software (Svobodný software)</h1>
|
|
<h2>(také znám pod pojmy "Libre Software" nebo "Open Source")</h2>
|
|
</center>
|
|
|
|
<p class="indent"> Během PrepCom3 byl na Světovém sumitu o informační společnosti (WSIS) předložen formální požadavek na referenční dokument o
|
|
Svobodném softwaru a jeho účelu.
|
|
Účelem tohoto dokumentu je poskytnout tuto referenci.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p class="indent">Svobodný software je záležitostí svobody, nikoliv ceny. V tomto významu se užívá od 80. let,
|
|
poprvé se jeho definice objevila v <a href="http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt">GNU zpravodaji, svazek 1 č. 1</a>, vydaném v únoru 1986. Konkrétně, Svobodný software <a href="http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html">definuje</a> tyto čtyři svobody:</p>
|
|
|
|
<ul>
|
|
<li class="indent"><b>Svobodu k užití programu pro jakýkoliv účel.</b>
|
|
<p class="indent"> <em> Omezením možnosti užití Svobodného softwaru, např. časovým omezením
|
|
("30 denní zkušební verze", "licence vyprší 1. ledna 2004"), omezením toho, k čemu lze software použit
|
|
("Jen k nekomerčnímu užití", "nesmí být použit pro výkonnostní testování") nebo geografickým omezením
|
|
("Nesmí být použito mimo zemi X"), se stává program nesvobodným.
|
|
</em></p>
|
|
</li>
|
|
|
|
<li class="indent"><b>Svobodu studovat, jak program pracuje a přizpůsobit ho
|
|
dle vlastních potřeb.</b>
|
|
<p class="indent"> <em>Umístění právních či praktických restrikcí na porozumění
|
|
programu nebo jeho modifikace, například nutností pořízení zvláštní licence,
|
|
podpisem dohody o nezveřejňování (NDA) nebo u programovacích jazyků, které
|
|
mívají několik forem vyjádření - znepřístupněním člověkem preferovaného způsobu
|
|
prohlížení a úpravy programu("zdrojového kódu") se program také stává proprietární
|
|
(nesvobodný). Bez svobody k úpravě programu jsou lidé vydáni na milost jedinému
|
|
dodavateli. </em></p>
|
|
</li>
|
|
|
|
<li class="indent"><b>Svobodu redistribuovat kopie programu dle vlastní vůle, abyste mohli pomoci svým přátelům. </b>
|
|
<p class="indent"> <em> Software se dá kopírovat a distribuovat s prakticky nulovými náklady.
|
|
Pokud vám není dovoleno předat kopii osobě, která ho potřebu, stává se tento program nesvobodným.
|
|
Pokud chcete, můžete Svobodný software šířit i za úplatu.
|
|
</em></p>
|
|
</li>
|
|
|
|
<li class="indent"><b>Svobodu vylepšovat program a zveřejňovat tyto vylepšení, aby z nich mohla těžit
|
|
celá komunita. </b>
|
|
<p class="indent"> <em>Každý nemůže být dobrým programátorem ve všech odvětvích. Někteří lidé
|
|
se programování nemusí věnovat vůbec. Tato svoboda zaručuje všem, kteří nemají čas nebo
|
|
schopnosti k vyřešení problému, nepřímý přístup ke svobodě modifikace programu. Je možné ji provádět za úplatu.
|
|
</em></p>
|
|
</li>
|
|
</ul>
|
|
|
|
<p class="indent">Tyto svobody jsou právy, nikoliv povinnostmi, i když dodržování těchto svobod
|
|
společností může občas zavazovat jednotlivce. Kdokoliv si může vybrat nevyužívat ani jednu z nich nebo naopak využívat všech.
|
|
Mělo by být ujasněno, že Svobodný software nevylučuje komerční užití. Naopak, pokud software zakazuje komerční využívání, není Svobodným
|
|
softwarem. Ve skutečnosti čím dál větší počet společností staví svůj obchodní model zcela nebo alespoň částečně
|
|
na Svobodném softwaru, včetně některých z těch největších proprietárních dodavatelů softwaru. Svobodný software pouze umožňuje
|
|
legální poskytnutí pomoci a podpory, nevynucuje ji.
|
|
</p>
|
|
|
|
<h3>Terminologie</h3>
|
|
<p class="indent">V angličtině je Svobodný software překládán jako "Free software", kde slovo 'Free' znamená jak svobodný, tak i zdarma.
|
|
Zdá se, že angličtina je jediný jazyk, ve kterém existuje taková silná nejednoznačnost.
|
|
Když se přeloží do jiných jazyků, Svobodný software se stane
|
|
"logiciels libre" ve francouzštině, "software libre" ve španělštině
|
|
, "software libero" v italštině, "Fri Software" v dánštině nebo podobným
|
|
termínem, který v místním jazyku znamená svobodu. </p>
|
|
|
|
<b>Open Source</b>
|
|
<p class="indent">3. února 1998, jakmile Netscape ohlásil uvolnění svého prohlížeče jako Svobodný software, se skupina
|
|
lidí sešla v Palo Alto v Silicon Valley a navrhli začít marketingovou kampaň, ve které Svobodný software nazývají
|
|
"Open Source"[Otevřený kód, pozn. překl.]. Cílem byla rychlá komercializace Svobodného softwaru
|
|
a jeho přijmutí mezi společnosti a investory rizikového kapitálu v nové vzkvétající části trhu.
|
|
Aby toho dosáhli, vědomě přijali rozhodnutí k odstranění všech dlouhodobých záležitostí
|
|
(jako jsou filozofie, etika a společenské dopady) vztahující se k Svobodného softwaru, jelikož cítili, že by stály v cestě
|
|
rychlému přijmutí ekonomiky. Navrhli zaměřit se pouze na technické výhody.<a class="fn" href="#fn">1</a></p>
|
|
|
|
<p class="indent">
|
|
Užíváním (často v dobré víře lidmi, kteří se odkazují na Svobodný software) termínu "Open Source" - původně
|
|
stvořenému k tomu, aby znamenal stejný význam jako Svobodný software, když přijde na otázky licencí a implementací - došlo k
|
|
degradaci jeho významu. V dnešní době je často užíván pro všechno od Svobodného softwaru až po silně proprietární "Vládní Bezpečnostní Program" (GSP)
|
|
od Microsoftu.<a class="fn" href="#fn">2</a></p>
|
|
|
|
<b>Libre Software</b>
|
|
<p class="indent"> Když se Evropská komise začala zabývat Svobodným softwarem, snažili se přijít
|
|
s anglickým slovem, které by se vyhnulo dvojsmyslnosti "Free Software" (Svobodný vs. zdarma)
|
|
a nepochopení významu "Open Source", což vedlo k přijetí třetího termínu, který se občas objevuje od roku 1992: "Libre Software".
|
|
Tento termín se osvědčil, jako odolný vůči opětovné degradaci významu a má stále stejný význam jako Svobodný software. Může tedy
|
|
poskytovat řešení pro ty, kteří se obávají nedorozumění, které s sebou nese použití anglického výrazu "Free Software".</p>
|
|
|
|
<h3>Vývoj</h3>
|
|
<p class="indent"> Když přemýšlíte o Svobodném softwaru, mělo by se na něj pohlížet jako
|
|
na koncept objímající solidní, udržitelné a spolehlivé informace a vzdělanou společnost, a zahrnující
|
|
všechny zájmové strany.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p class="indent">Cena, kterou platíme za nadvládu koncepce proprietárního softwaru je vysoká.
|
|
Jelikož paradigma proprietárního softwaru má silné, ve svém principu zabudované, monopolizační sklony
|
|
<a class="fn" href="#fn">3</a> a vzhledem k tomu, že software proniká do všech oblastí ekonomiky, severní ekonomiky trpí a jižní
|
|
země jsou postaveny před výběr mezi vyloučením nebo připojením se k společnému trpění naprosté závislosti.
|
|
To je důvodem, proč rozloučení se s Microsoftem beze změny paradigma nepovede ke znatelné změně situace.
|
|
Na druhé straně Svobodný software navrací zpět hospodářskou soutěž a zároveň umožňuje spolupráci společností, lidí a vlád.
|
|
Vše z toho je rovnoměrně přístupné všem lidem.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p class="indent">Zatímco minority, při použití proprietárního softwaru, zůstávají v milosti velkých nadnárodních společností pokud jde o
|
|
podporu svých kulturních a jazykových zvyklostí, Svobodný software jím dává možnost úpravy veškerého softwaru dle svých potřeb. Díky tomu
|
|
umožňuje Svobodný software vytvoření trvale udržitelného hard/softwarového průmyslu, nezávislého na monopolech a mezinárodních gigantech.
|
|
Spolupráce s velkými společnostmi je samozřejmě možná a může být i prospěšná, ale zatímco u proprietárního softwaru je cenou za tuto spolupráci závislost,
|
|
Svobodný software poskytuje nezávislost.
|
|
</p>
|
|
|
|
<h3>Rovnost</h3>
|
|
<p class="indent">Navrhování, vyvíjení a užívání softwaru se rozšiřuje ve všech společnostech.
|
|
O to více je přístup k softwaru určujícím faktorem pro vzdělání, komunikaci, pracovní příležitosti a dokonce i
|
|
společenské zapojení. To zahrnuje budování společenských hnutí, podporování občanství a průhlednosti
|
|
demokracie a stejně tak obecných vládních a zdravotních služeb.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p class="indent">Obecně se software v severní společnosti rozrostl do velice vysoké míry
|
|
a pokud bude rozvojová politika úspěšná, brzy se tak stane i v jižní společnosti. Proto se musí
|
|
na software pohlížet jako na kulturní technologii, někdy dokonce i jako na kulturní statek.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p class="indent">Měli bychom se ptát, kdo by měl stát v čele všech ústředních kulturních technologií. Proprietární software
|
|
staví do jejich čela velké severní nadnárodní společnosti.<a class="fn" href="#fn">4</a> Svobodný software umožňuje rovné využití této kulturní technologie všem lidem.
|
|
</p>
|
|
|
|
<h3>Lidská práva</h3>
|
|
<p class="indent">Pro ty, kteří jsou připojeni k Internetu - a my doufáme, že to časem bude znamenat úplně všechny -
|
|
je svoboda podílení se na kultuře, svoboda slova a názorů, stejně tak jako volnost pohybu a sdružování se, z velké části ovlivněna
|
|
kontrolou nad softwarem, který užívají.
|
|
Software k tomu vytváří prostředky. Na rozdíl od proprietárního softwaru, Svobodný software dává každé osobě plnou kontrolu
|
|
nad svým osobním informačním prostorem. Ačkoliv tohle samotné nestačí k zaručení soukromí a bezpečí, je to jejich nutným předpokladem.
|
|
</p>
|
|
|
|
<h3>Zabránění nástupu technokracie - udržování demokracie</h3>
|
|
<p class="indent">Legislativa by měla být tvořena demokraticky zvolenými zástupci a to průhledným způsobem.
|
|
I v situacích, kde to platí, práva, která nemohou být uplatněna, zůstávají prázdná. Udělení práv na papíře neznamená, že
|
|
lidé získávají prostředky k jejich využití.
|
|
</p>
|
|
<p class="indent">Složitost současných systému sama o sobě je již překážkou k udržení demokracie
|
|
v digitální oblasti, ale celková neprůhlednost proprietárního softwaru ji činí naprosto neuskutečnitelnou.
|
|
Pokud nepoužíváte Svobodný software, práva která smíte a nesmíte uplatnit určuje pouze dodavatel proprietárního
|
|
softwaru - je to rozhodnutí samotného dodavatele, rozhodnutí, které má dnes často již větší váhu, než demokratický
|
|
zákonodárný proces.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p class="indent">Dobrými příklady jsou Evropská Direktiva o Copyrightu (
|
|
European Copyright Directive - EUCD) a Digital
|
|
Millennium Copyright Act (DMCA), oba vytvořené dle "Copyrightové dohody" Světové
|
|
Organizace Intelektuálního Vlastnictví ("The World
|
|
Intellectual Property Organization - WIPO Copyright Treaty" (Prosinec roku 1996).
|
|
Zatímco DMCA je již notoricky známa umožněním cenzurování stránek kritizující Scientologii ve Spojených Státech<a class="fn" href="#fn">5</a>,
|
|
Německá implementace EUCD tiše znepřístupňuje právo na férové užití [fair use]. I když právo jasně určuje, že
|
|
zákazník má právo na kopii CD do svého autorádia nebo dokonce i pro svého přítele, ti, kteří využijí tohoto práva na tzv. CD "chráněném proti kopírování" nebo
|
|
jakémkoliv DVD, riskují postih. A pro ty z vás, kteří si myslí, že to končí jen u tohoto, odkazujeme na dokument od EFF[Electronic Frontier Foundation - Nadace elektronického pohraničí, pozn. překl.] ohledně tzv. <a href="http://www.eff.org/files/20031001_tc.pdf">"Trusted Computing"</a> (TC).</p>
|
|
|
|
<p class="indent"> Proprietární software účinně přenáší oblasti, které byly dříve
|
|
v moci demokraticky zvolených zástupců, do rukou korporací, čímž ustanovuje technokracii.<a class="fn" href="#fn">6</a></p>
|
|
|
|
|
|
<h3>Shrnutí</h3>
|
|
<p class="indent"> Veškeré naše společné úsilí k obraně a prosazování lidských práv, rovnosti pohlaví,
|
|
práv postižených, svobodného tisku, soukromí a bezpečnosti a podobných záležitostí je ohroženo, že přijde vniveč, pokud bude
|
|
informační věk založený na proprietárním softwaru.</p>
|
|
|
|
<p class="indent">Samotný Svobodný software jistě nestačí k překonání všech problémů - ale je
|
|
je nutný k tomu, aby zmocnil lid k využití práv, za která bojujeme, v informační společnosti.
|
|
</p>
|
|
|
|
<h2 id="fn">Reference</h2>
|
|
|
|
<ol>
|
|
<li>Pro referenci, viz <a href="http://web.archive.org/web/20021217003716/http://www.opensource.org/advocacy/faq.html">http://web.archive.org/web/20021217003716/http://www.opensource.org/advocacy/faq.html</a>:
|
|
<em>Jak je "open source" spojen se "svobodným softwarem"? Iniciativa Open Source
|
|
je marketingový program pro svobodný software. Je to kampaň pro Svobodný software, postavená na solidních pragmatických základech
|
|
místo na vášnivých ideologických projevech. Ta vítězící substance se nezměnila, jen ty prohrávající stanoviska a symbolismus ano.
|
|
</em></li>
|
|
|
|
<li>V tomto programu vládní a
|
|
mezinárodní organizace platí velké poplatky za povrchní pohled na některé části
|
|
zdrojového kódu Windows na speciálním microsoftím vybavení. Tohle může zvýšit 'pocit bezpečí', ale
|
|
je to v podstatě k ničemu - obzvláště díky tomu, že se dokonce ani nemusí dívat
|
|
na to, co opravdu běží na jejich počítačích. A samozřejmě jim to neposkytuje žádnou svobodu.
|
|
</li>
|
|
|
|
<li>
|
|
Jestli bude zájem, rádi poskytneme vysvětlení těchto mechanismů
|
|
</li>
|
|
|
|
<li>Poznámka: Nemělo by to být považováno
|
|
za pozitivní záležitost pro lidi v severních zemích. Není tomu tak.
|
|
</li>
|
|
|
|
<li>viz.
|
|
<a href="http://www-camlaw.rutgers.edu/publications/law-religion/scientology.htm">http://www-camlaw.rutgers.edu/publications/law-religion/scientology.htm</a>
|
|
</li>
|
|
|
|
<li>Technokracie: "Vláda techniků nebo řízení společnosti technickými odborníky"
|
|
(dle Merriam-Webster slovníku)</li>
|
|
|
|
</ol>
|
|
|
|
<DIV ALIGN="LEFT">
|
|
<TT>
|
|
<FONT SIZE="-1"> Date: 2004/10/19 15:34:59 Revision: 1.7 </FONT><br />
|
|
<FONT SIZE="-1"> Author: <a href="http://fsfeurope.org/about/greve/">Georg Greve</a></FONT>
|
|
</TT>
|
|
</DIV>
|
|
|
|
</body>
|
|
|
|
<timestamp>$Date$ $Author$</timestamp>
|
|
<translator>Michael Hrabánek</translator>
|
|
</html>
|
|
<!--
|
|
Local Variables: ***
|
|
mode: xml ***
|
|
End: ***
|
|
-->
|