573 rivejä
35 KiB
HTML
573 rivejä
35 KiB
HTML
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
|
|
<html>
|
|
<head>
|
|
<meta name="author-name-1" content="Georg Greve" />
|
|
<meta name="author-link-1" content="/about/greve'/greve.html" />
|
|
<meta name="publication-date" content="2008-12-02" />
|
|
<meta name="pdf-link" content="/projects/os/ps.en.pdf" />
|
|
<title>FSFE - Analýza vyváženosti - Standardizace a patenty</title>
|
|
</head>
|
|
|
|
<body>
|
|
|
|
<h1>Analýza vyváženosti:<br/>Standardizace a patenty</h1>
|
|
|
|
<p class="indent"><em>Tento dokument analyzuje vztah
|
|
mezi patenty a standardy a poskytuje konkrétní návrhy pro řešení
|
|
nejnaléhavějších otázek. Čtenář nepotřebuje hlubší znalosti problematiky,
|
|
na začátku článku jsou poskytnuty podklady potřebné k jeho porozumění.
|
|
Odborníci v tomto oboru mohou přeskočit sekci "Pozadí: Patenty a Standardy".
|
|
</em></p>
|
|
|
|
<h2>Předmluva</h2>
|
|
|
|
<p>Do velice kontroverzní debaty o softwarových patentech se zapojily především velké
|
|
korporace se značným patentovým portfoliem a dohodami o křížovém licencování na straně jedné a
|
|
nemajetní, podnikatelé, malé a střední firmy a uživatelé softwaru, od studentů používajících GNU/Linux až po úředníky ve vládních institucích,
|
|
na straně druhé. </p>
|
|
|
|
<p>Odmítnutím direktivy o softwarových patentech v roce 2005 se
|
|
tato debata podstatně uklidnila. Na její místo se dostala témata jiná, např. problematika
|
|
standardizace. Otevřené standardy se na léta staly módním pojmem, ale nikdy se intenzivněji
|
|
neprojednávala jejich přesná definice.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Ve středu 19. listopadu 2008 se zástupci obou táborů střetli v Bruselu na sympoziu s názvem
|
|
<a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr_en.htm">"Právo intelektuálního
|
|
vlastnictví ve standardizaci informačních a komunikačních technologií"</a> (IPR in ICT standardisation),
|
|
ačkoliv název "Patenty ve standardizaci informačních a komunikačních technologiích(ICT)" by byl
|
|
přesnější, jelikož diskuze probíhala výhradně o vztahu patentů a standardizace ICT.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Mezi patenty a standardy panuje rozpor, a proto mnoho lidí
|
|
žádá ujasnění vztahu mezi patenty a standardy. Tento článek komentuje dění na
|
|
sympoziu a vysvětluje, proč by měly být standardy upřednostněny před patenty, alespoň
|
|
v oblasti softwaru.
|
|
</p>
|
|
|
|
<h2>Pozadí: Patenty a Standardy </h2>
|
|
|
|
<p>Myšlenka patentu není nová. Její kořeny leží v panovnických "litterae patentes"
|
|
(úředních patentech) udělující výhradní práva určitým lidem. Demokraticky zvolené
|
|
vlády zaujaly místa panovníků a patentová legislativa se časem vyvíjela, ale
|
|
základní charakteristika patentu zůstává stejná.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Stručně řečeno - patent je monopol udělený vládou na omezenou dobu ve prospěch svých občanů
|
|
</p>
|
|
|
|
|
|
<p>Na pojem monopol bývá často pohlíženo negativně a je k tomu dobrý důvod.
|
|
Monopol potlačuje inovaci a zvyšuje cenu kvůli neexistenci konkurence.
|
|
Na těchto základech je monopol obecně považován za škodlivý pro ekonomiku
|
|
a společnost. Získání monopolu není nelegální, ale společnost má oprávněný
|
|
zájem na zamezení zneužití moci, kterou monopol propůjčuje a usiluje o to
|
|
pomocí antimonopolních zákonů.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Monopolní právo, vytvořené patentem, s sebou přináší stejně škodlivé jevy, jako
|
|
samotný monopol. Stát jej uděluje, protože se předpokládá, že neexistence patentů
|
|
by mohla zabránit publikování převratných objevů, což je považováno za
|
|
škodlivější jev než samotný monopol poskytnutý patentem.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Vznik patentové dohody je založen na myšlence, že zveřejnění informací o patentu umožní,
|
|
aby se z nich ostatní mohli učit a stavět na nových myšlenkách. Nepřítomnost užitečných informací ve zveřejněném patentu
|
|
nebo nedostatečné povýšení veřejných vědomostí z něho plynoucí, znamená udělení monopolu bez jakékoliv přínosu pro společnost.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>
|
|
Stejně jako patenty, i standardy jsou úzce spojeny se zveřejněním informací.
|
|
Původ slova standard nacházíme v heraldice, ve slově 'standarta', které se vztahuje k symbolu
|
|
pro styčný bod viditelný v bitvě.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Moderní užití tohoto slova zachovává význam veřejně viditelného
|
|
vztažného bodu, ačkoliv se tento pojem přemístil i do jiných oblastí. Takže se pod
|
|
ním mimo jiné rozumí "<em>něco zavedené autoritou, obyčejem nebo všeobecným
|
|
souhlasem jako vzor nebo příklad</em>" nebo také "<em>Konstrukce sloužící jako
|
|
základ nebo opěrný bod.</em>" (podle <a href="http://www.merriam-webster.com/dictionary/standard">Merriam-Webster
|
|
On-line slovníku</a>).
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>V informačních a komunikačních technologiích nese slovo standard oba zmíněné
|
|
významy. Podle <a href="http://www.bsi-global.com/en/Standards-and-Publications/About-standards/What-is-a-standard/"> Britské
|
|
instituce pro normy</a> (British Standards Institution - BSI) standard znamená "<em>
|
|
dohodnutý a opakovatelný způsob, jak něco dělat. Je to zveřejněný dokument obsahující
|
|
technické specifikace nebo jiná jasná měřítka navržená ke konzistentnímu užití jako pravidla,
|
|
směrnice nebo definice. [...] Každý standard je výsledkem kolektivního úsilí.
|
|
Výbor výrobců, uživatelů, výzkumných organizací, vládních oddělení a spotřebitelů spolupracuje
|
|
na návrhu standardu, který se vyvíjí zároveň s požadavky společnosti a technologií. [...] </em>"
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Výchozí myšlenka tkví v tom, že standard přináší společnou půdu,
|
|
která poskytuje prostředky pro interoperabilitu a hospodářskou soutěž. Tato myšlenka platí
|
|
zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií(ICT), kvůli
|
|
své vzájemné závislosti a silné propojenosti. Když se všichni hráči
|
|
na ICT trhu drží stejného standardu a poskytují vzájemnou interoperabilitu,
|
|
znamená to pro Zákazníka nejen možnost výběru mezi různými produkty a službami,
|
|
ale i možnost bezproblémové výměny informací mezi sebou.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p> Naproti tomu absence nebo selhání standardizačního procesu pokřivuje vzájemnou
|
|
propojenost takovým způsobem, že nástup monopolizace je téměř nevyhnutelný. Uživatelé
|
|
jednoho produktu nebo služby mohou spolupracovat pouze s uživateli stejného
|
|
produktu nebo služby. Postupem času jedno řešení dosáhne tak velké
|
|
uživatelské základny, že zbytek uživatelů je de facto postaven před výběr
|
|
mezi přidružením se k této skupině nebo ztrátou možnosti komunikace s majoritou uživatelů.
|
|
Tohle může nastat například tehdy, když se software sváže s dominantní hardwarovou
|
|
platformou.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Standardy jsou převážně nástrojem pro umožnění vzniku konkurenčního prostředí,
|
|
což přináší prospěch široké veřejnosti. Účel standardů je veskrze antimonopolní.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Jejich existence také podporuje inovaci. Jelikož samotné odchýlení od standardu
|
|
znamená automaticky jeho porušení, standardizace a inovace vypadají jako protichůdné cíle a
|
|
do jisté míry to je skutečně pravda. Ale jakmile probíhají veškeré změny v duchu shody
|
|
mezi jeho implementátory, stává se výsledkem zmodernizovaná verze standardu, dostupná pro všechny. Existuje ještě druhý
|
|
způsob, který spočívá v inovaci něčeho postaveného nad samotným standardem, za využití standardu jako
|
|
základu pro další inovaci, místo inovace samotné oblasti pokryté standardem.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Kvůli své globální a na spolupráci založené povaze jsou počátky standardizačního procesu o poznání
|
|
pomalejší. Dalším problémem je náročnost zapojení se do standardizačního
|
|
procesu. Výsledkem je, že velké společnosti mají mnohem silnější zastoupení než malé
|
|
a střední firmy.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Druhý způsob inovace standardu je přístupný všem, soukromým osobám, malým a
|
|
středním firmám i velkému průmyslu. Navíc je omezen jen rychlostí vývojového
|
|
týmu zodpovědného za inovaci. Když bude proces inovace tvořen pouze jediným
|
|
subjektem, vznikne dočasný monopol. Ale po určitém dozrání se nově vzniklá inovace
|
|
opět zformuje do standardu, který se stane základem pro další inovaci.
|
|
</p>
|
|
<p>Zatímco první způsob počítá převážně s malým, pozvolným pokrokem, druhý způsob
|
|
se hodí pro zapojení hospodářské majority, je mnohem vhodnější pro
|
|
průkopnické myšlenky a jeho ochrana je pro společnost pravděpodobně důležitější. </p>
|
|
|
|
<h2>Rozpor: Naprosto protichůdné prostředky</h2>
|
|
|
|
<p>Během debaty vyvstala na povrch problematika naprosto rozdílných cílů patentů
|
|
a standardů, například v proslovu Karsten Meinhold, předseda zvláštní komise pro práva
|
|
"intelektuálního vlastnictví"(IPR) při Evropském Institutu pro telekomunikační
|
|
normy(ETSI), <a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/21meinhold_en.pdf">
|
|
tvrdí </a> "<em>IPR a standardy slouží k rozdílným účelům: IPR jsou
|
|
určeny k výhradnímu soukromému užití, standardy jsou určeny k veřejnému, kolektivnímu
|
|
využití</em>". </p>
|
|
|
|
<p>Jak patenty, tak standardy obhajují svou existenci prospíváním veřejnosti,
|
|
ale zvýhodnění jednoho oslabuje funkci druhého. Standardy se snaží potlačit
|
|
monopoly, patenty je vytvářejí. Nebo, jak prohlásila Tomoko Miyamoto, vrchní právní
|
|
zástupkyně oddělení patentového práva na Světové Organizaci Intelektuálního Vlastnictví(WIPO), ve své
|
|
<a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/14miyamoto_en.pdf">
|
|
prezentaci</a>: Patentové křoví(hustá síť překrývajících se patentů, kdy jejich vlastníci licencují
|
|
jen část z nich, aby si zajistili monopol, pozn. překl.) a patentové přepady("patent hold-ups" - prosazování
|
|
patentových nároku dle dříve nezveřejněných patentů proti realizátorům standardu <em>poté, </em> co byl standard
|
|
přijat, pozn. překl.) vznikají z legitimního využití výhradních práv, které patenty úmyslně udělují.
|
|
Jsou to běžné a zamýšlené následky patentového systému. </p>
|
|
|
|
<p>Umožnění patentování standardů je tedy úmysl, který má za cíl udílení monopolů
|
|
na standardy pro určité skupiny a tím i právo z kazu implementace ostatním. </p>
|
|
|
|
<h2>Zveřejnění ex-ante</h2>
|
|
|
|
<p>(ex-ante - lat., v době před událostí, pozn. překl.) V průběhu let se standardizační
|
|
komunita pokusila několikrát zmírnit tyto neduhy. Jedním z těchto pokusů je tzv. "Zveřejnění
|
|
ex-ante". Skupiny vytvářející standard používají tento způsob k dohodnutí
|
|
licenčních podmínek ještě v době návrhu standardu. Jestliže tyto podmínky nejsou
|
|
přijatelné pro některou ze skupin spolupracující na standardu, pak nebude technologie pokrytá
|
|
patentem začleněna do standardu.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Jaké podmínky jsou přijatelné je silně subjektivní věc. Velká korporace,
|
|
se značným patentovým portfoliem a s uzavřenou dohodou o křížovém licencování
|
|
příslušných patentů, může jednoduše zvážit přidání dalšího patentu
|
|
do dohody bez větších nepříjemností. Stejná situace vypadá ale podstatně jinak
|
|
z pohledu malé nebo střední firmy, která mívá typicky nanejvýš malé patentové portfolio,
|
|
a která může očekávat vyděračské podmínky pro udělení licence.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Jelikož jsou malé a střední firmy ve standardizaci zastoupeny výrazně slaběji, zveřejnění
|
|
ex-ante přináší uspokojivé výsledky převážně velkým korporacím se značným patentovým
|
|
portfoliem, které soutěží ve stejné oblasti. Hospodářská majorita nemá téměř žádné slovo v otázce
|
|
přijatelnosti podmínek.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Další problém se zveřejněním ex-ante je v obtížném vymáhání podmínek, jak poukázala
|
|
Suzanne Michel, náměstkyně ředitele ministerstva pro firemní politiku a koordinaci Federální obchodní komise Spojených států
|
|
(FTC) <a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/12michel_en.pdf">ve své prezentaci
|
|
</a>. FTC zjistila, že <a href="http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Rambus&oldid=251605519">Společnost Rambus
|
|
Incorporated</a> se připojila a navštěvovala zasedání standardizace
|
|
<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/JEDEC">Joint Electron
|
|
Device Engineering Council (JEDEC)</a> za účelem podsunutí své patentované
|
|
aplikace pokrývající technologii, jejíž začlenění do
|
|
budoucích standardů se právě projednávalo. Dle názoru FTC bylo tohle jednání podvodné, porušovalo
|
|
zásady o zveřejňování platné pro JEDEC a nezákonně poskytlo společnosti Rambus
|
|
monopolní postavení.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/United_States_Court_of_Appeals_for_the_District_of_Columbia_Circuit">Obvodní soud pro Washington a okolí
|
|
</a> nesouhlasil s interpretací rozhodnutí FTC z dubna roku 2008. Podle výše zmíněné náměstkyně soud
|
|
prohlásil, že vyhnutí se takzvaným "<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Reasonable_and_Non_Discriminatory_Licensing">Rozumným A
|
|
NeDiskriminujícím</a>" (RAND) licenčním podmínkám
|
|
se nepovažuje za neoprávněné jednání a že neexistuje důkaz, že by se JEDEC vyhnul příslušným
|
|
technologiím, kdyby věděl, že Rambus plánuje využití svých patentů
|
|
v plném rozsahu umožněném zákonem. Soud dále vyjádřil neochotu prohlásit patenty
|
|
za nevymahatelné na základě nejasných zásad o zveřejnění.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Jak patenty, tak standardy obhajují svou existenci prospíváním veřejnosti,
|
|
žádné odhalení nové technologie plynoucí z toho, že Rambus získal patent
|
|
na právě připravovaný standard, se nekonalo. Také poskytnutí monopolní moci společnosti
|
|
Rambus nad standardy vytvořenými v JEDECu škodí veřejným zájmům.
|
|
Skutečně to nevypadá, že by vznikl nějaký veřejný prospěch.
|
|
</p>
|
|
<p>Zdá se, že FTC se nemýlila ve svém zhodnocení situace, jenže stejně tak i soudu musíme dát za pravdu, protože
|
|
poskytnutí časově omezených monopolů je základním smyslem a funkcí patentového práva.
|
|
Úloha soudu nespočívá v rušení zákonů a většina zákonodárců nebere v potaz konflikt
|
|
veřejného zájmů mezi patenty a standardy.
|
|
</p>
|
|
<p>JEDEC mezitím upravil jsou politiku pro zveřejňování, což může pomoci zamezit podobným
|
|
problémům v budoucnu. Vezmeme-li v úvahu, jakou váhu má u mnoha soudů patentový zákon
|
|
oproti standardizaci, jen budoucí soudní pře ukážou, zda byl tento problém vyřešen
|
|
způsobem, který obstojí oproti formálnímu zákonnému přezkoumání.
|
|
</p>
|
|
|
|
<h2>(F)RAND</h2>
|
|
|
|
<p>Výše zmíněné se týká všech Normalizačních institutů, které vyžadují zveřejnění ex-ante,
|
|
jenže těch není mnoho. Většinou bývají podmínky zveřejnění čistě dobrovolné a spoléhá se
|
|
na ujištění držitelů příslušných patentů, že budou souhlasit s takzvaným RAND nebo FRAND -
|
|
("<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Fair,_Reasonable_and_Non_Discriminatory_Licensing">Férovými,
|
|
Rozumnými A NeDiskriminačními</a>") - tedy spravedlivými, přiměřenými a nediskriminujícími podmínkami.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Jednou z častých cílů kritiky termínu (F)RAND je chybějící definice
|
|
toho, co je přiměřené a pro koho. Během roku 2006 na Internet Governance fóru(IGF) v Aténách,
|
|
Susy Struble ze Sun Microsystems
|
|
<a href="http://www.youtube.com/watch?v=CNUdqEqjbOQ">poukázala</a>
|
|
na to, že co je přiměřené pro jednu stranu nemusí být přiměřené pro stranu druhou.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Licenční praktiky se značně liší a jsou ovlivněny různými faktory, včetně, ale ne výhradně, otázek, zda může
|
|
firma riskovat na příslušném trhu a jak agresivně chce usilovat o své patentové výnosy.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Patenty mohou být mimoto prodány nebo získány v rámci obchodní restrukturalizace
|
|
nebo akvizice. Budoucí držitelé patentů mohou považovat jiné podmínky za přijatelnější, stejně tak i mohou patřit mezi držitelé
|
|
patentů, kteří se nikdy nezúčastnili standardizačního procesu a nebo se dokonce ani nikdy nesetkali
|
|
s RAND podmínkami.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>RAND podmínky se obecně rovnají neurčité záruce o poskytnutí licence na požádání.
|
|
Taková záruka nezaručuje trvalou licenci na patent a není platná pro nového držitele patentu. Takže
|
|
nový držitel patentu se může svobodně rozhodnout jak bude vynucovat patent, včetně patentového přepadu
|
|
všech existujících implementací standardu.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Jak paní Miyamoto z WIPO poznamenala, patentový přepad je legitimní a
|
|
zamýšlený způsob využití patentového systému, takže dokonce i v RAND zřízeni existuje
|
|
značné množství nejistoty, které neustále zvýhodňuje velké společnosti, které
|
|
mají nejen hlubší kapsy, ale také větší právní oddělení a patentová portfolia.
|
|
</p>
|
|
|
|
|
|
<p>Tato nejistota způsobila velkou frustraci mezi malými a středními firmami, kterou
|
|
Charles Schultz z Ars Aperta shrnuje větou 'RAND znamená RANDom
|
|
[random - nahodilé, pozn. překl.] poskytování licencí podle toho, zda je konkurence v dohledu.'
|
|
Ve <a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/25schulz_en.pdf">své prezentaci
|
|
</a>, pan Schulz také poukázal na to, že (F)RAND podmínky diskriminují
|
|
Svobodný software. Dokonce i RAND podmínky spojené s nulovými poplatky často prokazují stejné problémy protože zakazují sublicencování(poskytnutí licence třetí osobě)
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Svobodný software
|
|
(<a href="/documents/freesoftware">také známý jako Open
|
|
Source, FOSS nebo FLOSS</a>) je založený na myšlence, že
|
|
každá soukromá i právnická osoba má právo býti uživatelem, vývojářem, distributorem nebo kteroukoliv kombinací předchozího.
|
|
Pro Svobodný software jsou přijatelné pouze podmínky, které zaručují toto právo.
|
|
<a href="http://www.flossimpact.eu/">Odhaduje se</a>, že Svobodný software dosáhne 32% zastoupení informačních služeb
|
|
a 4% HDP Evropy v roce 2010. </p>
|
|
|
|
<p>Ve<a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/32marasco_en.pdf">své
|
|
prezentaci</a>, zdůrazňuje Amy Marasco, General Manager Standards Strategy
|
|
Microsoftu, že nepovažuje Svobodný software za obchodní model.
|
|
To je pravda do stejné míry, jakože proprietární software sám o sobě také
|
|
není obchodním modelem. Obchodní modely jsou postaveny jak nad Svobodným tak i
|
|
proprietárním softwarem. </p>
|
|
|
|
<p>Paní Marasco dále zdůrazňuje, že všechny tyto obchodní modely
|
|
jsou legitimní a zatímco existují silné rozdíly v názorech, který
|
|
softwarový model je lepší a udržitelnější volbou pro ekonomiku a společnost,
|
|
z pohledu politické analýzy standardu je třeba brát všechny obchodní modely postavené na
|
|
základě proprietárního softwaru, Svobodného softwaru nebo kombinaci obou,
|
|
jako právoplatné a legitimní.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Jak bylo zmíněno již dříve, úroveň Evropského HDP souvisejícím se Svobodným
|
|
softwarem dosáhne dle odhadu 4% v roce 2010. Všechny strany se shodly
|
|
na tom, že veškeré obchodní modely, včetně těch zahrnující Svobodný software, jsou
|
|
legitimní. To vyvolává otázku, zda je vůbec možné charakterizovat vyloučení této
|
|
legitimní části ekonomiky kvůli výběru licenčního ujednání, slovy spravedlivý,
|
|
přiměřený a nediskriminující.
|
|
</p>
|
|
|
|
<h2>Újma kvůli vyloučení?</h2>
|
|
|
|
<p> Situace se nápadně podobá situaci s
|
|
<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Counterfeit_drugs">podvodnými
|
|
léky</a>, kde je argument ohledně nutnosti patentového práva vždy doprovázen úvahami
|
|
kolem ochrany veřejného zdraví. Ale pouze účinné léky, které jsou
|
|
shodné s patentovaným výrobkem mohou potenciálně porušit patent. Zdravotní rizika tedy
|
|
vyvstávají převážně tam, kde patenty nebyly porušeny.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Se standardy je situace trochu podobná. Pokud je patentován část standardu,
|
|
pak jen implementace, která je pokryta patentem poskytuje účinnou protilátku proti
|
|
monopolizaci. Nutnost obcházení patentů zpravidla porušuje dodržení standardů a
|
|
poškozuje veřejný prospěch, tedy hnací sílu stojící za procesem standardizace.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Takže patenty ve standardech můžou zapříčinit znemožnění plné interoperability
|
|
legitimním podnikům na některých trzích.
|
|
Jak již dříve zmíněná BSI(Britská instituce pro normy)
|
|
<a href="http://www.bsi-global.com/en/Standards-and-Publications/About-standards/What-is-a-standard/">definovala
|
|
</a>: "Standardy jsou vytvořeny k dobrovolnému užití a nepodléhají žádným
|
|
regulacím. Nicméně zákony a nařízení mohou vynutit dodržení shody s určitým
|
|
standardem." </p>
|
|
|
|
<p>Jakmile již byla některá technologie standardizována, pak některé volby
|
|
nebývají prováděny s ohledem na technologickou kvalitu. Dokonce i tam, kde
|
|
existuje lepší řešení, které může mít přídavnou hodnotu v podobě neporušování
|
|
potenciálního patentu, se může realizátor rozhodnout pro řešení v podobě
|
|
technologicky podřadnějšího standardu, aby si zajistil plný přístup na trh.
|
|
Takový případ převrací naruby původní myšlenku patentů: Technologie je hodnotná, protože
|
|
je patentovaná, místo toho, aby byla patentována, protože je hodnotná.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Existují také případy, kdy určitá standardizační organizace, např.
|
|
<a href="http://www.iso.org">International Organisation for
|
|
Standardisation</a> (ISO) získá od vlády privilegované postavení, díky
|
|
kterému rozhoduje o vládních zakázkách. Kvůli patentům a nedostatečným
|
|
(F)RAND podmínkám nemohou být všechny jimi vytvořené standardy implementovány
|
|
kterýmkoliv legitimním tržním subjektem, který by měl mít možnost zapojení do hospodářské
|
|
soutěže při veřejných zakázkách.
|
|
</p>
|
|
<p>Takže kvůli zvláštním privilegiím pro organizace typu ISO, které
|
|
přijímají dohody, které nezaručují dostatečné podmínky pro hospodářskou
|
|
soutěž, se monopolní právo propůjčené patenty mění v oligopol nebo dokonce
|
|
monopol v oblasti vládních zakázek. Vyloučení konkurence z veřejných výběrových
|
|
řízení z důvodu patentování části standardu, je škodlivý jev pro celou společnost,
|
|
protože vede k vyšším nákladům a z toho plynoucím vyšším daním.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Náprava této situace by musela přijít s postupem, který zvýhodňuje standardy poskytnutím
|
|
vládních zakázek, určuje, jak zacházet s patenty, které zatěžují standardy, zamýšlí se nad samotným patentovým systémem nebo
|
|
kombinuje vše předchozí.
|
|
</p>
|
|
|
|
<h2>Pokus o nápravu</h2>
|
|
|
|
<p>Náklady na kvalitní průzkum jediného patentu dosahují okolo 100 000 eur,
|
|
tvrdí Rigo Wenning, právní konzultant a prostředník skupiny patentové politiky pro W3C/ERCIM,
|
|
který hovořil o
|
|
"<a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/22wenning_en.pdf">Standardech,
|
|
Patentech a dynamice inovací na webu</a>." W3C je jedinou standardizační organizací(SSO), která
|
|
má k zaručení pokrytí všech existujících obchodních modelů, dostatečnou patentovou politiku pro své standardy.
|
|
</p>
|
|
<p>Z pohledu většiny malých a středních firem je 100 000 eur za prozkoumání
|
|
patentu existenční náklad. Ale i velké společnosti shledávají tuto částku jako
|
|
významnou a to je jen jedním z faktorů, ovlivňujícím výslednou cenu. Větší újmu může
|
|
způsobit soudní pře nebo nároky na odškodnění. Ve své
|
|
<a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/41burt_en.pdf">prezentaci konceptu "SoftIP" společnosti IBM
|
|
</a> cituje Roger Burt, právní zástupce Evropské pobočky IBM, ze zprávy od BSA
|
|
na eBay v MercExchange. Tento citát celkem trefně shrnuje problém velkého průmyslu:
|
|
</p>
|
|
|
|
<quote class="indent"><em>"Technologický produkt se běžně skládá ze stovek nebo tisíců
|
|
patentovaných částí. Je proto nemožně, aby technologické společnosti
|
|
prošetřily každý z existujících patentů a patentů ve schvalovacím řízení, které
|
|
by se mohly týkat nového vynálezu(produktu), i přes veškeré úsilí, které je tomu věnováno.
|
|
Když se neobjeví, a často se tomu tak i stává, žaloba ohledně porušení patentu do doby, kdy se vypustí nový produkt na trh nebo
|
|
do doby, kdy se příjme nový průmyslový standard, pak již není reálná možnost změny návrhu, aby obcházela příslušný patent. Jelikož se soudní zákaz vznese
|
|
automaticky, jakmile se takové porušení objeví - dokonce i když se nárok vztahuje na bezvýznamnou část produktu - oběť žaloby je nucena zaplatit
|
|
vyděračské finanční odškodnění, aby mohla zachovat svou obchodní činnost. "</em></quote>
|
|
|
|
<p> Další z pokusů o zabránění nehorázné výši poplatků za licence k patentům představit Tim Frain, ředitel
|
|
IPR regulačních záležitostí společnosti Nokia, ve své prezentaci ohledně
|
|
"<a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/43frain_en.pdf">Nejlepších praktik pro FRAND
|
|
</a>." Pan Frain prosazuje systém založený na "Shromáždění Rozumných Podmínek a Přiměřenosti"
|
|
(ART+P).</p>
|
|
|
|
<p>Základní myšlenka tohoto přístupu je v tom, že pokud každý držitel patentu
|
|
individuálně vybírá patentové poplatky, které považuje za Spravedlivé, Přiměřené
|
|
a Nediskriminační, mohou tyto poplatky zvýšit cenu konečného výrobku až od 50% a více.
|
|
Takže všichni držitelé patentů by se měli domluvit ex-ante na nejvyšších přípustných nákladech za licencovaní
|
|
veškerých příslušných patentů. Jako příklad uvedl pan Frain přístup Nokie, která
|
|
tvrdí, že poplatky za poskytnutí licencí pro patentované komunikační technologie pro mobilní
|
|
telefony by neměly přesáhnout 10% ceny zařízení.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Oba přístupy se pokoušejí o kontrolu monopolu umožněného patenty tím,
|
|
že se snaží dobrovolně dojít k dohodě mezi skupinami o nezneužívání
|
|
práv poskytnutých patentovým systémem.
|
|
</p>
|
|
<p>Bohužel oba způsoby nevyhovují kriteriu o ne-diskriminaci vůči legitimním
|
|
obchodním modelům a ART+P přístup obsahuje navíc slabinu v tom, že díky konvergenci[splývání
|
|
více technologií v jednu - pozn. překl.] obsahuje jedno zařízení více různých technologií
|
|
a tak celkové poplatky za patenty mohou u 'chytrých' telefonů opět dosáhnout oněch 50% i když budou
|
|
náklady jen za GSM patenty omezeny na 10%. Ale i těchto 10% může být značně velkých pro notebooky s UMTS modemy
|
|
nebo malá embedded zařízení, čili oblasti, ve kterých je běžná marže hluboko pod hranicí 10%.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Položme si kontroverzní otázku: Je spravedlivé a přiměřené, když
|
|
pronajmutím svého monopolu získají držitelé patentů více než
|
|
průkopnická společnost uvedením nového produktu na trh, s ohledem na veškerá rizika
|
|
s tím spojená?
|
|
</p>
|
|
|
|
<h2>Cui bono?</h2>
|
|
|
|
<p>Takže komu to přináší užitek? Jak bylo vysvětleno dříve, na patenty je nahlíženo jako na směnný obchod.
|
|
Jejich užitek bývá často vysvětlován na příkladu osamoceného vynálezce s geniální myšlenkou. Bylo by spravedlivé, kdyby tento
|
|
vynálezce publikoval svůj nápad a pak viděl velkou korporaci, jak s ní přichází na trh rychleji, než by kdy původní
|
|
vynálezce dokázal, bez sebemenší odměny pro vynálezce? Větší lidí souhlasí s tím, že
|
|
by to spravedlivé nebylo.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Při neexistenci patentů by si takový vynálezce mohl zvolit mezi přijmutím
|
|
osudu nebo utajením vynálezu do doby, než by ho dokázal přivést na trh. Patenty
|
|
poskytují dočasný monopol pro vynálezce na oplátku za publikování, díky čemuž může
|
|
vynálezce nalézt investory, založit společnost, dokončit vývoj produktu, přivést ho na trh
|
|
a vychutnat si klidný začátek bez konkurence.
|
|
</p>
|
|
<p>
|
|
Zdá se, že tento způsob fungoval po nějakou dobu relativně dobře. Jenže
|
|
některé ze základních parametrů se změnily, zatímco patenty se rozšířily do jiných oblastí
|
|
v prakticky nezměněné formě. Toto tvrzení je obzvláště pravdivé v oblasti softwaru, kde patenty
|
|
nehrají procesem svého zveřejnění žádnou smysluplnou roli, čímž znehodnocují svůj úděl
|
|
ve společnosti a navíc se snižuje čas potřebný k přivedení nových inovací na trh i doba mezi převratnými
|
|
objevy.
|
|
</p>
|
|
<p><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Ray_Kurzweil">Raymond
|
|
Kurzweil</a> objevil, že vývoj probíhá exponenciálně už od doby jednobuněčných organismů.
|
|
Za předpokladu, že se musí jednat o všeobecný princip, přišel pan Kurzweil
|
|
<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Predictions_made_by_Raymond_Kurzweil">s odhady</a>
|
|
do budoucna, které se již několikrát ukázaly jako velice přesné.
|
|
Použitím tohoto principu na patenty zjistíme, že ke konstantní době zaručující monopol přísluší
|
|
exponenciálně rostoucí hodnota individuálního patentu. </p>
|
|
|
|
<p>Cena, kterou lidská společnost platí za udělování patentů
|
|
<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Exponential_growth">roste
|
|
exponenciálně</a> od doby vytvoření prvotní patentové dohody. To by vysvětlovalo proč se zdá, že
|
|
náklady na patentový systém neúměrně vzrůstají a zvedají se hlasy volající po reformách, které
|
|
vedly k nedávnému oznámení
|
|
"<a href="http://www.ftc.gov/opa/2008/11/ipmarketplace.shtm">Prvního
|
|
ze série slyšení o vývoji trhu s intelektuálním vlastnictvím </a>"
|
|
vydanému Federální obchodní komisí Spojených států (FTC).
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Náprava tohoto problému by mohla spočívat v omezení platnosti patentů,
|
|
v jejich úpravě dle charakteristické situace v odvětví a vyloučení patentovatelnosti
|
|
v odvětvích, kde patent neposkytuje svým zveřejněním žádné významné informace.
|
|
</p>
|
|
<p>Když došlo na standardy, byl to An Baisheng, náměstek ředitele divize technických regulací pro záležitosti čínského
|
|
ministerstva obchodu, který vznesl otázku přínosu pro veřejný a privátní sektor ve své prezentaci nazvané
|
|
"<a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/13baisheng_en.pdf">Hledání správné rovnováhy mezi
|
|
veřejnými a soukromými zájmy v právu "intelektuálního vlastnictví" při standardizaci informačních a komunikačních technologií(
|
|
the Right Balance between Public and Private Interests in IPR in ICT
|
|
Standardization)</a>".</p>
|
|
|
|
<p>Vezeme-li v úvahu výše zmíněný scénář s osamělým vynálezcem, naskytá se
|
|
otázka ohledně patentování standardu: Bylo by správné, kdyby náš vynálezce
|
|
mohl někomu zabránit ve vstupu na trh s vlastní inovací, která spolupracuje s původním vynálezem?
|
|
Nebo konkrétněji: Měl by patent na psací stroj pokrývat i kopírovací papír, který má své rozměry
|
|
navržené tak, aby mohl být použit v tomto stroji? Většina lidí se shodne na tom, že to zachází až příliš daleko
|
|
</p>
|
|
|
|
<h2>Možné nápravy</h2>
|
|
|
|
<h3>1. Interoperabilita převládne nad patenty</h3>
|
|
|
|
<p>Během debaty ohledně softwarových patentů v Evropské unii zavládl souhlas mezi
|
|
zástupci malých a středních firem, Svobodného softwaru a velkými podniky zastoupeny společnostmi
|
|
jako IBM nebo Sun Microsystems, že patenty, které omezují nebo zabraňují interoperabilitě, by měly
|
|
být nevymahatelné.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>V rámci Evropské unie by tento návrh mohl být přednesen na nadcházející debatě ohledně
|
|
Společných Patentů. Na celosvětového úrovni by to měla posoudit WIPO(Světová Organizace
|
|
Intelektuálního Vlastnictví) ve své nadcházející diskuzi o Vývojové agendě.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p> Jakmile by se to přijalo, mohly by se tím omezit nejvíce škodlivé jevy
|
|
pro všechny legitimní obchodní modely a došlo by ke zvolení interoperability
|
|
a hospodářské soutěže místo monopolního práva. Vezmeme-li v úvahu neobvykle silnou propojenost
|
|
v odvětví tohoto trhu, zdá se býti taková volba oprávněnou.
|
|
</p>
|
|
<h3>2. Upravení politiky Normalizačních institutů</h3>
|
|
|
|
<p>Za druhé, Normalizační instituty by měly upravit svou patentovou politiku tak, aby
|
|
zaručovala, že jejich normy je možné použít v každém obchodním modelu. Mnoho zástupců
|
|
z normalizačních institutů na sympoziu namítlo, že nejsou v postavení, kdy by mohli
|
|
určovat patentovou politiku, přitom ale zároveň v
|
|
<a href="http://www.itu.int/ITU-T/dbase/patent/patent-policy.html"> Společné
|
|
patentové politice </a> platné pro ITU-T, ITU-R, ISO a IEC uvádějí:
|
|
"<em> Patent plně nebo částečně zahrnutý v doporučení |(nebo) realizačním výstupu musí být přístupný
|
|
všem bez zbytečných omezení. </em>
|
|
" Jak tato analýza ukazuje, nynější užití RAND nesplňuje tuto zásadu.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>V běžné praxi se dále vyskytuje požadavek, kterým Normalizační instituty
|
|
ochraňují standardy před potenciální budoucí žalobou ze strany držitelů
|
|
copyrightových práv tím, že instituty vyžadují přidělení copyrightových práv
|
|
od všech přispěvatelů. Uplatnění podobných opatření pro patenty se zdá býti oprávněné
|
|
ze stejných důvodů.
|
|
</p>
|
|
|
|
<h3>3. Poskytování možnosti částečné i plné migrace</h3>
|
|
|
|
<p>Již existuje mnoho standardu zatížených patenty a i kdyby WIPO
|
|
začalo preferovat obecnou interoperabilitu, trvalo by desetiletí než
|
|
se to stane místním zákonem.
|
|
</p>
|
|
|
|
<p>Jako přechodné řešení je potřeba vynucovat (F)RAND způsobem, který nediskriminuje
|
|
právoplatné obchodní modely, jak je tomu stále ještě zvykem. Eventuálním
|
|
řešením by mohlo být podřízení (F)RAND poplatků licenčním výnosům.
|
|
</p>
|
|
<p>Obchodní modely, které jsou na základě zisku z vlastnictví licencí
|
|
založené na copyrightu nebo patentech mohou pokračovat v existenci jako doposud.
|
|
Obchodním modelům, které nezávisí na ziscích z licencí, bude tímto umožněna spolupráce
|
|
a hospodářská soutěž.
|
|
</p>
|
|
<p>Podniknutím těchto kroku dojde také k opětovnému sladění organizací ITU-T, ITU-R, ISO a IEC
|
|
se prohlášením své "Společné patentové politiky". </p>
|
|
|
|
<h3>4. Úprava směrnic zajištující vládní zakázky</h3>
|
|
|
|
<p>Vlády a mezivládní organizace by měly upravit své směrnice zajišťující zakázky tak,
|
|
aby pořizovaly pouze produkty založené na standardech, které nediskriminují
|
|
legitimní obchodní modely. To znamená plné uznání některých normalizačních institutů a jen omezené uznání
|
|
institutů, které zatím vhodně neupravily svou patentovou politiku.
|
|
</p>
|
|
|
|
<hr/>
|
|
|
|
<p><em>PROHLÁŠENÍ: Tato studie byla sepsána z pohledu odborníka v oblasti softwaru.
|
|
Závěry se mohou plně, částečně nebo se nemusejí vůbec
|
|
shodovat se závěry platnými i v jiných oblastech než je software.
|
|
</em></p>
|
|
|
|
</body>
|
|
|
|
<timestamp>$Date$ $Author$</timestamp>
|
|
<translator> Michael Hrabánek</translator>
|
|
</html>
|
|
<!--
|
|
Local Variables: ***
|
|
mode: xml ***
|
|
End: ***
|
|
-->
|