Source files of fsfe.org, pdfreaders.org, freeyourandroid.org, ilovefs.org, drm.info, and test.fsfe.org. Contribute: https://fsfe.org/contribute/web/ https://fsfe.org
You can not select more than 25 topics Topics must start with a letter or number, can include dashes ('-') and can be up to 35 characters long.

ps.cs.xhtml 35KB

123456789101112131415161718192021222324252627282930313233343536373839404142434445464748495051525354555657585960616263646566676869707172737475767778798081828384858687888990919293949596979899100101102103104105106107108109110111112113114115116117118119120121122123124125126127128129130131132133134135136137138139140141142143144145146147148149150151152153154155156157158159160161162163164165166167168169170171172173174175176177178179180181182183184185186187188189190191192193194195196197198199200201202203204205206207208209210211212213214215216217218219220221222223224225226227228229230231232233234235236237238239240241242243244245246247248249250251252253254255256257258259260261262263264265266267268269270271272273274275276277278279280281282283284285286287288289290291292293294295296297298299300301302303304305306307308309310311312313314315316317318319320321322323324325326327328329330331332333334335336337338339340341342343344345346347348349350351352353354355356357358359360361362363364365366367368369370371372373374375376377378379380381382383384385386387388389390391392393394395396397398399400401402403404405406407408409410411412413414415416417418419420421422423424425426427428429430431432433434435436437438439440441442443444445446447448449450451452453454455456457458459460461462463464465466467468469470471472473474475476477478479480481482483484485486487488489490491492493494495496497498499500501502503504505506507508509510511512513514515516517518519520521522523524525526527528529530531532533534535536537538539540541542543544545546547548549550551552553554555556557558559560561562563564565566567568569570571572
  1. <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
  2. <html>
  3. <head>
  4. <meta name="author-name-1" content="Georg Greve" />
  5. <meta name="author-link-1" content="/about/greve'/greve.html" />
  6. <meta name="publication-date" content="2008-12-02" />
  7. <meta name="pdf-link" content="/projects/os/ps.en.pdf" />
  8. <title>FSFE - Analýza vyváženosti - Standardizace a patenty</title>
  9. </head>
  10. <body>
  11. <h1>Analýza vyváženosti:<br/>Standardizace a patenty</h1>
  12. <p class="indent"><em>Tento dokument analyzuje vztah
  13. mezi patenty a standardy a poskytuje konkrétní návrhy pro řešení
  14. nejnaléhavějších otázek. Čtenář nepotřebuje hlubší znalosti problematiky,
  15. na začátku článku jsou poskytnuty podklady potřebné k jeho porozumění.
  16. Odborníci v tomto oboru mohou přeskočit sekci "Pozadí: Patenty a Standardy".
  17. </em></p>
  18. <h2>Předmluva</h2>
  19. <p>Do velice kontroverzní debaty o softwarových patentech se zapojily především velké
  20. korporace se značným patentovým portfoliem a dohodami o křížovém licencování na straně jedné a
  21. nemajetní, podnikatelé, malé a střední firmy a uživatelé softwaru, od studentů používajících GNU/Linux až po úředníky ve vládních institucích,
  22. na straně druhé. </p>
  23. <p>Odmítnutím direktivy o softwarových patentech v roce 2005 se
  24. tato debata podstatně uklidnila. Na její místo se dostala témata jiná, např. problematika
  25. standardizace. Otevřené standardy se na léta staly módním pojmem, ale nikdy se intenzivněji
  26. neprojednávala jejich přesná definice.
  27. </p>
  28. <p>Ve středu 19. listopadu 2008 se zástupci obou táborů střetli v Bruselu na sympoziu s názvem
  29. <a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr_en.htm">"Právo intelektuálního
  30. vlastnictví ve standardizaci informačních a komunikačních technologií"</a> (IPR in ICT standardisation),
  31. ačkoliv název "Patenty ve standardizaci informačních a komunikačních technologiích(ICT)" by byl
  32. přesnější, jelikož diskuze probíhala výhradně o vztahu patentů a standardizace ICT.
  33. </p>
  34. <p>Mezi patenty a standardy panuje rozpor, a proto mnoho lidí
  35. žádá ujasnění vztahu mezi patenty a standardy. Tento článek komentuje dění na
  36. sympoziu a vysvětluje, proč by měly být standardy upřednostněny před patenty, alespoň
  37. v oblasti softwaru.
  38. </p>
  39. <h2>Pozadí: Patenty a Standardy </h2>
  40. <p>Myšlenka patentu není nová. Její kořeny leží v panovnických "litterae patentes"
  41. (úředních patentech) udělující výhradní práva určitým lidem. Demokraticky zvolené
  42. vlády zaujaly místa panovníků a patentová legislativa se časem vyvíjela, ale
  43. základní charakteristika patentu zůstává stejná.
  44. </p>
  45. <p>Stručně řečeno - patent je monopol udělený vládou na omezenou dobu ve prospěch svých občanů
  46. </p>
  47. <p>Na pojem monopol bývá často pohlíženo negativně a je k tomu dobrý důvod.
  48. Monopol potlačuje inovaci a zvyšuje cenu kvůli neexistenci konkurence.
  49. Na těchto základech je monopol obecně považován za škodlivý pro ekonomiku
  50. a společnost. Získání monopolu není nelegální, ale společnost má oprávněný
  51. zájem na zamezení zneužití moci, kterou monopol propůjčuje a usiluje o to
  52. pomocí antimonopolních zákonů.
  53. </p>
  54. <p>Monopolní právo, vytvořené patentem, s sebou přináší stejně škodlivé jevy, jako
  55. samotný monopol. Stát jej uděluje, protože se předpokládá, že neexistence patentů
  56. by mohla zabránit publikování převratných objevů, což je považováno za
  57. škodlivější jev než samotný monopol poskytnutý patentem.
  58. </p>
  59. <p>Vznik patentové dohody je založen na myšlence, že zveřejnění informací o patentu umožní,
  60. aby se z nich ostatní mohli učit a stavět na nových myšlenkách. Nepřítomnost užitečných informací ve zveřejněném patentu
  61. nebo nedostatečné povýšení veřejných vědomostí z něho plynoucí, znamená udělení monopolu bez jakékoliv přínosu pro společnost.
  62. </p>
  63. <p>
  64. Stejně jako patenty, i standardy jsou úzce spojeny se zveřejněním informací.
  65. Původ slova standard nacházíme v heraldice, ve slově 'standarta', které se vztahuje k symbolu
  66. pro styčný bod viditelný v bitvě.
  67. </p>
  68. <p>Moderní užití tohoto slova zachovává význam veřejně viditelného
  69. vztažného bodu, ačkoliv se tento pojem přemístil i do jiných oblastí. Takže se pod
  70. ním mimo jiné rozumí "<em>něco zavedené autoritou, obyčejem nebo všeobecným
  71. souhlasem jako vzor nebo příklad</em>" nebo také "<em>Konstrukce sloužící jako
  72. základ nebo opěrný bod.</em>" (podle <a href="http://www.merriam-webster.com/dictionary/standard">Merriam-Webster
  73. On-line slovníku</a>).
  74. </p>
  75. <p>V informačních a komunikačních technologiích nese slovo standard oba zmíněné
  76. významy. Podle <a href="http://www.bsi-global.com/en/Standards-and-Publications/About-standards/What-is-a-standard/"> Britské
  77. instituce pro normy</a> (British Standards Institution - BSI) standard znamená "<em>
  78. dohodnutý a opakovatelný způsob, jak něco dělat. Je to zveřejněný dokument obsahující
  79. technické specifikace nebo jiná jasná měřítka navržená ke konzistentnímu užití jako pravidla,
  80. směrnice nebo definice. [...] Každý standard je výsledkem kolektivního úsilí.
  81. Výbor výrobců, uživatelů, výzkumných organizací, vládních oddělení a spotřebitelů spolupracuje
  82. na návrhu standardu, který se vyvíjí zároveň s požadavky společnosti a technologií. [...] </em>"
  83. </p>
  84. <p>Výchozí myšlenka tkví v tom, že standard přináší společnou půdu,
  85. která poskytuje prostředky pro interoperabilitu a hospodářskou soutěž. Tato myšlenka platí
  86. zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií(ICT), kvůli
  87. své vzájemné závislosti a silné propojenosti. Když se všichni hráči
  88. na ICT trhu drží stejného standardu a poskytují vzájemnou interoperabilitu,
  89. znamená to pro Zákazníka nejen možnost výběru mezi různými produkty a službami,
  90. ale i možnost bezproblémové výměny informací mezi sebou.
  91. </p>
  92. <p> Naproti tomu absence nebo selhání standardizačního procesu pokřivuje vzájemnou
  93. propojenost takovým způsobem, že nástup monopolizace je téměř nevyhnutelný. Uživatelé
  94. jednoho produktu nebo služby mohou spolupracovat pouze s uživateli stejného
  95. produktu nebo služby. Postupem času jedno řešení dosáhne tak velké
  96. uživatelské základny, že zbytek uživatelů je de facto postaven před výběr
  97. mezi přidružením se k této skupině nebo ztrátou možnosti komunikace s majoritou uživatelů.
  98. Tohle může nastat například tehdy, když se software sváže s dominantní hardwarovou
  99. platformou.
  100. </p>
  101. <p>Standardy jsou převážně nástrojem pro umožnění vzniku konkurenčního prostředí,
  102. což přináší prospěch široké veřejnosti. Účel standardů je veskrze antimonopolní.
  103. </p>
  104. <p>Jejich existence také podporuje inovaci. Jelikož samotné odchýlení od standardu
  105. znamená automaticky jeho porušení, standardizace a inovace vypadají jako protichůdné cíle a
  106. do jisté míry to je skutečně pravda. Ale jakmile probíhají veškeré změny v duchu shody
  107. mezi jeho implementátory, stává se výsledkem zmodernizovaná verze standardu, dostupná pro všechny. Existuje ještě druhý
  108. způsob, který spočívá v inovaci něčeho postaveného nad samotným standardem, za využití standardu jako
  109. základu pro další inovaci, místo inovace samotné oblasti pokryté standardem.
  110. </p>
  111. <p>Kvůli své globální a na spolupráci založené povaze jsou počátky standardizačního procesu o poznání
  112. pomalejší. Dalším problémem je náročnost zapojení se do standardizačního
  113. procesu. Výsledkem je, že velké společnosti mají mnohem silnější zastoupení než malé
  114. a střední firmy.
  115. </p>
  116. <p>Druhý způsob inovace standardu je přístupný všem, soukromým osobám, malým a
  117. středním firmám i velkému průmyslu. Navíc je omezen jen rychlostí vývojového
  118. týmu zodpovědného za inovaci. Když bude proces inovace tvořen pouze jediným
  119. subjektem, vznikne dočasný monopol. Ale po určitém dozrání se nově vzniklá inovace
  120. opět zformuje do standardu, který se stane základem pro další inovaci.
  121. </p>
  122. <p>Zatímco první způsob počítá převážně s malým, pozvolným pokrokem, druhý způsob
  123. se hodí pro zapojení hospodářské majority, je mnohem vhodnější pro
  124. průkopnické myšlenky a jeho ochrana je pro společnost pravděpodobně důležitější. </p>
  125. <h2>Rozpor: Naprosto protichůdné prostředky</h2>
  126. <p>Během debaty vyvstala na povrch problematika naprosto rozdílných cílů patentů
  127. a standardů, například v proslovu Karsten Meinhold, předseda zvláštní komise pro práva
  128. "intelektuálního vlastnictví"(IPR) při Evropském Institutu pro telekomunikační
  129. normy(ETSI), <a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/21meinhold_en.pdf">
  130. tvrdí </a> "<em>IPR a standardy slouží k rozdílným účelům: IPR jsou
  131. určeny k výhradnímu soukromému užití, standardy jsou určeny k veřejnému, kolektivnímu
  132. využití</em>". </p>
  133. <p>Jak patenty, tak standardy obhajují svou existenci prospíváním veřejnosti,
  134. ale zvýhodnění jednoho oslabuje funkci druhého. Standardy se snaží potlačit
  135. monopoly, patenty je vytvářejí. Nebo, jak prohlásila Tomoko Miyamoto, vrchní právní
  136. zástupkyně oddělení patentového práva na Světové Organizaci Intelektuálního Vlastnictví(WIPO), ve své
  137. <a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/14miyamoto_en.pdf">
  138. prezentaci</a>: Patentové křoví(hustá síť překrývajících se patentů, kdy jejich vlastníci licencují
  139. jen část z nich, aby si zajistili monopol, pozn. překl.) a patentové přepady("patent hold-ups" - prosazování
  140. patentových nároku dle dříve nezveřejněných patentů proti realizátorům standardu <em>poté, </em> co byl standard
  141. přijat, pozn. překl.) vznikají z legitimního využití výhradních práv, které patenty úmyslně udělují.
  142. Jsou to běžné a zamýšlené následky patentového systému. </p>
  143. <p>Umožnění patentování standardů je tedy úmysl, který má za cíl udílení monopolů
  144. na standardy pro určité skupiny a tím i právo z kazu implementace ostatním. </p>
  145. <h2>Zveřejnění ex-ante</h2>
  146. <p>(ex-ante - lat., v době před událostí, pozn. překl.) V průběhu let se standardizační
  147. komunita pokusila několikrát zmírnit tyto neduhy. Jedním z těchto pokusů je tzv. "Zveřejnění
  148. ex-ante". Skupiny vytvářející standard používají tento způsob k dohodnutí
  149. licenčních podmínek ještě v době návrhu standardu. Jestliže tyto podmínky nejsou
  150. přijatelné pro některou ze skupin spolupracující na standardu, pak nebude technologie pokrytá
  151. patentem začleněna do standardu.
  152. </p>
  153. <p>Jaké podmínky jsou přijatelné je silně subjektivní věc. Velká korporace,
  154. se značným patentovým portfoliem a s uzavřenou dohodou o křížovém licencování
  155. příslušných patentů, může jednoduše zvážit přidání dalšího patentu
  156. do dohody bez větších nepříjemností. Stejná situace vypadá ale podstatně jinak
  157. z pohledu malé nebo střední firmy, která mívá typicky nanejvýš malé patentové portfolio,
  158. a která může očekávat vyděračské podmínky pro udělení licence.
  159. </p>
  160. <p>Jelikož jsou malé a střední firmy ve standardizaci zastoupeny výrazně slaběji, zveřejnění
  161. ex-ante přináší uspokojivé výsledky převážně velkým korporacím se značným patentovým
  162. portfoliem, které soutěží ve stejné oblasti. Hospodářská majorita nemá téměř žádné slovo v otázce
  163. přijatelnosti podmínek.
  164. </p>
  165. <p>Další problém se zveřejněním ex-ante je v obtížném vymáhání podmínek, jak poukázala
  166. Suzanne Michel, náměstkyně ředitele ministerstva pro firemní politiku a koordinaci Federální obchodní komise Spojených států
  167. (FTC) <a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/12michel_en.pdf">ve své prezentaci
  168. </a>. FTC zjistila, že <a href="http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Rambus&amp;oldid=251605519">Společnost Rambus
  169. Incorporated</a> se připojila a navštěvovala zasedání standardizace
  170. <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/JEDEC">Joint Electron
  171. Device Engineering Council (JEDEC)</a> za účelem podsunutí své patentované
  172. aplikace pokrývající technologii, jejíž začlenění do
  173. budoucích standardů se právě projednávalo. Dle názoru FTC bylo tohle jednání podvodné, porušovalo
  174. zásady o zveřejňování platné pro JEDEC a nezákonně poskytlo společnosti Rambus
  175. monopolní postavení.
  176. </p>
  177. <p><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/United_States_Court_of_Appeals_for_the_District_of_Columbia_Circuit">Obvodní soud pro Washington a okolí
  178. </a> nesouhlasil s interpretací rozhodnutí FTC z dubna roku 2008. Podle výše zmíněné náměstkyně soud
  179. prohlásil, že vyhnutí se takzvaným "<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Reasonable_and_Non_Discriminatory_Licensing">Rozumným A
  180. NeDiskriminujícím</a>" (RAND) licenčním podmínkám
  181. se nepovažuje za neoprávněné jednání a že neexistuje důkaz, že by se JEDEC vyhnul příslušným
  182. technologiím, kdyby věděl, že Rambus plánuje využití svých patentů
  183. v plném rozsahu umožněném zákonem. Soud dále vyjádřil neochotu prohlásit patenty
  184. za nevymahatelné na základě nejasných zásad o zveřejnění.
  185. </p>
  186. <p>Jak patenty, tak standardy obhajují svou existenci prospíváním veřejnosti,
  187. žádné odhalení nové technologie plynoucí z toho, že Rambus získal patent
  188. na právě připravovaný standard, se nekonalo. Také poskytnutí monopolní moci společnosti
  189. Rambus nad standardy vytvořenými v JEDECu škodí veřejným zájmům.
  190. Skutečně to nevypadá, že by vznikl nějaký veřejný prospěch.
  191. </p>
  192. <p>Zdá se, že FTC se nemýlila ve svém zhodnocení situace, jenže stejně tak i soudu musíme dát za pravdu, protože
  193. poskytnutí časově omezených monopolů je základním smyslem a funkcí patentového práva.
  194. Úloha soudu nespočívá v rušení zákonů a většina zákonodárců nebere v potaz konflikt
  195. veřejného zájmů mezi patenty a standardy.
  196. </p>
  197. <p>JEDEC mezitím upravil jsou politiku pro zveřejňování, což může pomoci zamezit podobným
  198. problémům v budoucnu. Vezmeme-li v úvahu, jakou váhu má u mnoha soudů patentový zákon
  199. oproti standardizaci, jen budoucí soudní pře ukážou, zda byl tento problém vyřešen
  200. způsobem, který obstojí oproti formálnímu zákonnému přezkoumání.
  201. </p>
  202. <h2>(F)RAND</h2>
  203. <p>Výše zmíněné se týká všech Normalizačních institutů, které vyžadují zveřejnění ex-ante,
  204. jenže těch není mnoho. Většinou bývají podmínky zveřejnění čistě dobrovolné a spoléhá se
  205. na ujištění držitelů příslušných patentů, že budou souhlasit s takzvaným RAND nebo FRAND -
  206. ("<a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Fair,_Reasonable_and_Non_Discriminatory_Licensing">Férovými,
  207. Rozumnými A NeDiskriminačními</a>") - tedy spravedlivými, přiměřenými a nediskriminujícími podmínkami.
  208. </p>
  209. <p>Jednou z častých cílů kritiky termínu (F)RAND je chybějící definice
  210. toho, co je přiměřené a pro koho. Během roku 2006 na Internet Governance fóru(IGF) v Aténách,
  211. Susy Struble ze Sun Microsystems
  212. <a href="http://www.youtube.com/watch?v=CNUdqEqjbOQ">poukázala</a>
  213. na to, že co je přiměřené pro jednu stranu nemusí být přiměřené pro stranu druhou.
  214. </p>
  215. <p>Licenční praktiky se značně liší a jsou ovlivněny různými faktory, včetně, ale ne výhradně, otázek, zda může
  216. firma riskovat na příslušném trhu a jak agresivně chce usilovat o své patentové výnosy.
  217. </p>
  218. <p>Patenty mohou být mimoto prodány nebo získány v rámci obchodní restrukturalizace
  219. nebo akvizice. Budoucí držitelé patentů mohou považovat jiné podmínky za přijatelnější, stejně tak i mohou patřit mezi držitelé
  220. patentů, kteří se nikdy nezúčastnili standardizačního procesu a nebo se dokonce ani nikdy nesetkali
  221. s RAND podmínkami.
  222. </p>
  223. <p>RAND podmínky se obecně rovnají neurčité záruce o poskytnutí licence na požádání.
  224. Taková záruka nezaručuje trvalou licenci na patent a není platná pro nového držitele patentu. Takže
  225. nový držitel patentu se může svobodně rozhodnout jak bude vynucovat patent, včetně patentového přepadu
  226. všech existujících implementací standardu.
  227. </p>
  228. <p>Jak paní Miyamoto z WIPO poznamenala, patentový přepad je legitimní a
  229. zamýšlený způsob využití patentového systému, takže dokonce i v RAND zřízeni existuje
  230. značné množství nejistoty, které neustále zvýhodňuje velké společnosti, které
  231. mají nejen hlubší kapsy, ale také větší právní oddělení a patentová portfolia.
  232. </p>
  233. <p>Tato nejistota způsobila velkou frustraci mezi malými a středními firmami, kterou
  234. Charles Schultz z Ars Aperta shrnuje větou 'RAND znamená RANDom
  235. [random - nahodilé, pozn. překl.] poskytování licencí podle toho, zda je konkurence v dohledu.'
  236. Ve <a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/25schulz_en.pdf">své prezentaci
  237. </a>, pan Schulz také poukázal na to, že (F)RAND podmínky diskriminují
  238. Svobodný software. Dokonce i RAND podmínky spojené s nulovými poplatky často prokazují stejné problémy protože zakazují sublicencování(poskytnutí licence třetí osobě)
  239. </p>
  240. <p>Svobodný software
  241. (<a href="/documents/freesoftware">také známý jako Open
  242. Source, FOSS nebo FLOSS</a>) je založený na myšlence, že
  243. každá soukromá i právnická osoba má právo býti uživatelem, vývojářem, distributorem nebo kteroukoliv kombinací předchozího.
  244. Pro Svobodný software jsou přijatelné pouze podmínky, které zaručují toto právo.
  245. <a href="http://www.flossimpact.eu/">Odhaduje se</a>, že Svobodný software dosáhne 32% zastoupení informačních služeb
  246. a 4% HDP Evropy v roce 2010. </p>
  247. <p>Ve<a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/32marasco_en.pdf">své
  248. prezentaci</a>, zdůrazňuje Amy Marasco, General Manager Standards Strategy
  249. Microsoftu, že nepovažuje Svobodný software za obchodní model.
  250. To je pravda do stejné míry, jakože proprietární software sám o sobě také
  251. není obchodním modelem. Obchodní modely jsou postaveny jak nad Svobodným tak i
  252. proprietárním softwarem. </p>
  253. <p>Paní Marasco dále zdůrazňuje, že všechny tyto obchodní modely
  254. jsou legitimní a zatímco existují silné rozdíly v názorech, který
  255. softwarový model je lepší a udržitelnější volbou pro ekonomiku a společnost,
  256. z pohledu politické analýzy standardu je třeba brát všechny obchodní modely postavené na
  257. základě proprietárního softwaru, Svobodného softwaru nebo kombinaci obou,
  258. jako právoplatné a legitimní.
  259. </p>
  260. <p>Jak bylo zmíněno již dříve, úroveň Evropského HDP souvisejícím se Svobodným
  261. softwarem dosáhne dle odhadu 4% v roce 2010. Všechny strany se shodly
  262. na tom, že veškeré obchodní modely, včetně těch zahrnující Svobodný software, jsou
  263. legitimní. To vyvolává otázku, zda je vůbec možné charakterizovat vyloučení této
  264. legitimní části ekonomiky kvůli výběru licenčního ujednání, slovy spravedlivý,
  265. přiměřený a nediskriminující.
  266. </p>
  267. <h2>Újma kvůli vyloučení?</h2>
  268. <p> Situace se nápadně podobá situaci s
  269. <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Counterfeit_drugs">podvodnými
  270. léky</a>, kde je argument ohledně nutnosti patentového práva vždy doprovázen úvahami
  271. kolem ochrany veřejného zdraví. Ale pouze účinné léky, které jsou
  272. shodné s patentovaným výrobkem mohou potenciálně porušit patent. Zdravotní rizika tedy
  273. vyvstávají převážně tam, kde patenty nebyly porušeny.
  274. </p>
  275. <p>Se standardy je situace trochu podobná. Pokud je patentován část standardu,
  276. pak jen implementace, která je pokryta patentem poskytuje účinnou protilátku proti
  277. monopolizaci. Nutnost obcházení patentů zpravidla porušuje dodržení standardů a
  278. poškozuje veřejný prospěch, tedy hnací sílu stojící za procesem standardizace.
  279. </p>
  280. <p>Takže patenty ve standardech můžou zapříčinit znemožnění plné interoperability
  281. legitimním podnikům na některých trzích.
  282. Jak již dříve zmíněná BSI(Britská instituce pro normy)
  283. <a href="http://www.bsi-global.com/en/Standards-and-Publications/About-standards/What-is-a-standard/">definovala
  284. </a>: "Standardy jsou vytvořeny k dobrovolnému užití a nepodléhají žádným
  285. regulacím. Nicméně zákony a nařízení mohou vynutit dodržení shody s určitým
  286. standardem." </p>
  287. <p>Jakmile již byla některá technologie standardizována, pak některé volby
  288. nebývají prováděny s ohledem na technologickou kvalitu. Dokonce i tam, kde
  289. existuje lepší řešení, které může mít přídavnou hodnotu v podobě neporušování
  290. potenciálního patentu, se může realizátor rozhodnout pro řešení v podobě
  291. technologicky podřadnějšího standardu, aby si zajistil plný přístup na trh.
  292. Takový případ převrací naruby původní myšlenku patentů: Technologie je hodnotná, protože
  293. je patentovaná, místo toho, aby byla patentována, protože je hodnotná.
  294. </p>
  295. <p>Existují také případy, kdy určitá standardizační organizace, např.
  296. <a href="http://www.iso.org">International Organisation for
  297. Standardisation</a> (ISO) získá od vlády privilegované postavení, díky
  298. kterému rozhoduje o vládních zakázkách. Kvůli patentům a nedostatečným
  299. (F)RAND podmínkám nemohou být všechny jimi vytvořené standardy implementovány
  300. kterýmkoliv legitimním tržním subjektem, který by měl mít možnost zapojení do hospodářské
  301. soutěže při veřejných zakázkách.
  302. </p>
  303. <p>Takže kvůli zvláštním privilegiím pro organizace typu ISO, které
  304. přijímají dohody, které nezaručují dostatečné podmínky pro hospodářskou
  305. soutěž, se monopolní právo propůjčené patenty mění v oligopol nebo dokonce
  306. monopol v oblasti vládních zakázek. Vyloučení konkurence z veřejných výběrových
  307. řízení z důvodu patentování části standardu, je škodlivý jev pro celou společnost,
  308. protože vede k vyšším nákladům a z toho plynoucím vyšším daním.
  309. </p>
  310. <p>Náprava této situace by musela přijít s postupem, který zvýhodňuje standardy poskytnutím
  311. vládních zakázek, určuje, jak zacházet s patenty, které zatěžují standardy, zamýšlí se nad samotným patentovým systémem nebo
  312. kombinuje vše předchozí.
  313. </p>
  314. <h2>Pokus o nápravu</h2>
  315. <p>Náklady na kvalitní průzkum jediného patentu dosahují okolo 100 000 eur,
  316. tvrdí Rigo Wenning, právní konzultant a prostředník skupiny patentové politiky pro W3C/ERCIM,
  317. který hovořil o
  318. "<a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/22wenning_en.pdf">Standardech,
  319. Patentech a dynamice inovací na webu</a>." W3C je jedinou standardizační organizací(SSO), která
  320. má k zaručení pokrytí všech existujících obchodních modelů, dostatečnou patentovou politiku pro své standardy.
  321. </p>
  322. <p>Z pohledu většiny malých a středních firem je 100 000 eur za prozkoumání
  323. patentu existenční náklad. Ale i velké společnosti shledávají tuto částku jako
  324. významnou a to je jen jedním z faktorů, ovlivňujícím výslednou cenu. Větší újmu může
  325. způsobit soudní pře nebo nároky na odškodnění. Ve své
  326. <a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/41burt_en.pdf">prezentaci konceptu "SoftIP" společnosti IBM
  327. </a> cituje Roger Burt, právní zástupce Evropské pobočky IBM, ze zprávy od BSA
  328. na eBay v MercExchange. Tento citát celkem trefně shrnuje problém velkého průmyslu:
  329. </p>
  330. <quote class="indent"><em>"Technologický produkt se běžně skládá ze stovek nebo tisíců
  331. patentovaných částí. Je proto nemožně, aby technologické společnosti
  332. prošetřily každý z existujících patentů a patentů ve schvalovacím řízení, které
  333. by se mohly týkat nového vynálezu(produktu), i přes veškeré úsilí, které je tomu věnováno.
  334. Když se neobjeví, a často se tomu tak i stává, žaloba ohledně porušení patentu do doby, kdy se vypustí nový produkt na trh nebo
  335. do doby, kdy se příjme nový průmyslový standard, pak již není reálná možnost změny návrhu, aby obcházela příslušný patent. Jelikož se soudní zákaz vznese
  336. automaticky, jakmile se takové porušení objeví - dokonce i když se nárok vztahuje na bezvýznamnou část produktu - oběť žaloby je nucena zaplatit
  337. vyděračské finanční odškodnění, aby mohla zachovat svou obchodní činnost. "</em></quote>
  338. <p> Další z pokusů o zabránění nehorázné výši poplatků za licence k patentům představit Tim Frain, ředitel
  339. IPR regulačních záležitostí společnosti Nokia, ve své prezentaci ohledně
  340. "<a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/43frain_en.pdf">Nejlepších praktik pro FRAND
  341. </a>." Pan Frain prosazuje systém založený na "Shromáždění Rozumných Podmínek a Přiměřenosti"
  342. (ART+P).</p>
  343. <p>Základní myšlenka tohoto přístupu je v tom, že pokud každý držitel patentu
  344. individuálně vybírá patentové poplatky, které považuje za Spravedlivé, Přiměřené
  345. a Nediskriminační, mohou tyto poplatky zvýšit cenu konečného výrobku až od 50% a více.
  346. Takže všichni držitelé patentů by se měli domluvit ex-ante na nejvyšších přípustných nákladech za licencovaní
  347. veškerých příslušných patentů. Jako příklad uvedl pan Frain přístup Nokie, která
  348. tvrdí, že poplatky za poskytnutí licencí pro patentované komunikační technologie pro mobilní
  349. telefony by neměly přesáhnout 10% ceny zařízení.
  350. </p>
  351. <p>Oba přístupy se pokoušejí o kontrolu monopolu umožněného patenty tím,
  352. že se snaží dobrovolně dojít k dohodě mezi skupinami o nezneužívání
  353. práv poskytnutých patentovým systémem.
  354. </p>
  355. <p>Bohužel oba způsoby nevyhovují kriteriu o ne-diskriminaci vůči legitimním
  356. obchodním modelům a ART+P přístup obsahuje navíc slabinu v tom, že díky konvergenci[splývání
  357. více technologií v jednu - pozn. překl.] obsahuje jedno zařízení více různých technologií
  358. a tak celkové poplatky za patenty mohou u 'chytrých' telefonů opět dosáhnout oněch 50% i když budou
  359. náklady jen za GSM patenty omezeny na 10%. Ale i těchto 10% může být značně velkých pro notebooky s UMTS modemy
  360. nebo malá embedded zařízení, čili oblasti, ve kterých je běžná marže hluboko pod hranicí 10%.
  361. </p>
  362. <p>Položme si kontroverzní otázku: Je spravedlivé a přiměřené, když
  363. pronajmutím svého monopolu získají držitelé patentů více než
  364. průkopnická společnost uvedením nového produktu na trh, s ohledem na veškerá rizika
  365. s tím spojená?
  366. </p>
  367. <h2>Cui bono?</h2>
  368. <p>Takže komu to přináší užitek? Jak bylo vysvětleno dříve, na patenty je nahlíženo jako na směnný obchod.
  369. Jejich užitek bývá často vysvětlován na příkladu osamoceného vynálezce s geniální myšlenkou. Bylo by spravedlivé, kdyby tento
  370. vynálezce publikoval svůj nápad a pak viděl velkou korporaci, jak s ní přichází na trh rychleji, než by kdy původní
  371. vynálezce dokázal, bez sebemenší odměny pro vynálezce? Větší lidí souhlasí s tím, že
  372. by to spravedlivé nebylo.
  373. </p>
  374. <p>Při neexistenci patentů by si takový vynálezce mohl zvolit mezi přijmutím
  375. osudu nebo utajením vynálezu do doby, než by ho dokázal přivést na trh. Patenty
  376. poskytují dočasný monopol pro vynálezce na oplátku za publikování, díky čemuž může
  377. vynálezce nalézt investory, založit společnost, dokončit vývoj produktu, přivést ho na trh
  378. a vychutnat si klidný začátek bez konkurence.
  379. </p>
  380. <p>
  381. Zdá se, že tento způsob fungoval po nějakou dobu relativně dobře. Jenže
  382. některé ze základních parametrů se změnily, zatímco patenty se rozšířily do jiných oblastí
  383. v prakticky nezměněné formě. Toto tvrzení je obzvláště pravdivé v oblasti softwaru, kde patenty
  384. nehrají procesem svého zveřejnění žádnou smysluplnou roli, čímž znehodnocují svůj úděl
  385. ve společnosti a navíc se snižuje čas potřebný k přivedení nových inovací na trh i doba mezi převratnými
  386. objevy.
  387. </p>
  388. <p><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Ray_Kurzweil">Raymond
  389. Kurzweil</a> objevil, že vývoj probíhá exponenciálně už od doby jednobuněčných organismů.
  390. Za předpokladu, že se musí jednat o všeobecný princip, přišel pan Kurzweil
  391. <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Predictions_made_by_Raymond_Kurzweil">s odhady</a>
  392. do budoucna, které se již několikrát ukázaly jako velice přesné.
  393. Použitím tohoto principu na patenty zjistíme, že ke konstantní době zaručující monopol přísluší
  394. exponenciálně rostoucí hodnota individuálního patentu. </p>
  395. <p>Cena, kterou lidská společnost platí za udělování patentů
  396. <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Exponential_growth">roste
  397. exponenciálně</a> od doby vytvoření prvotní patentové dohody. To by vysvětlovalo proč se zdá, že
  398. náklady na patentový systém neúměrně vzrůstají a zvedají se hlasy volající po reformách, které
  399. vedly k nedávnému oznámení
  400. "<a href="http://www.ftc.gov/opa/2008/11/ipmarketplace.shtm">Prvního
  401. ze série slyšení o vývoji trhu s intelektuálním vlastnictvím </a>"
  402. vydanému Federální obchodní komisí Spojených států (FTC).
  403. </p>
  404. <p>Náprava tohoto problému by mohla spočívat v omezení platnosti patentů,
  405. v jejich úpravě dle charakteristické situace v odvětví a vyloučení patentovatelnosti
  406. v odvětvích, kde patent neposkytuje svým zveřejněním žádné významné informace.
  407. </p>
  408. <p>Když došlo na standardy, byl to An Baisheng, náměstek ředitele divize technických regulací pro záležitosti čínského
  409. ministerstva obchodu, který vznesl otázku přínosu pro veřejný a privátní sektor ve své prezentaci nazvané
  410. "<a href="http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/standards/ws08ipr/presentations/13baisheng_en.pdf">Hledání správné rovnováhy mezi
  411. veřejnými a soukromými zájmy v právu "intelektuálního vlastnictví" při standardizaci informačních a komunikačních technologií(
  412. the Right Balance between Public and Private Interests in IPR in ICT
  413. Standardization)</a>".</p>
  414. <p>Vezeme-li v úvahu výše zmíněný scénář s osamělým vynálezcem, naskytá se
  415. otázka ohledně patentování standardu: Bylo by správné, kdyby náš vynálezce
  416. mohl někomu zabránit ve vstupu na trh s vlastní inovací, která spolupracuje s původním vynálezem?
  417. Nebo konkrétněji: Měl by patent na psací stroj pokrývat i kopírovací papír, který má své rozměry
  418. navržené tak, aby mohl být použit v tomto stroji? Většina lidí se shodne na tom, že to zachází až příliš daleko
  419. </p>
  420. <h2>Možné nápravy</h2>
  421. <h3>1. Interoperabilita převládne nad patenty</h3>
  422. <p>Během debaty ohledně softwarových patentů v Evropské unii zavládl souhlas mezi
  423. zástupci malých a středních firem, Svobodného softwaru a velkými podniky zastoupeny společnostmi
  424. jako IBM nebo Sun Microsystems, že patenty, které omezují nebo zabraňují interoperabilitě, by měly
  425. být nevymahatelné.
  426. </p>
  427. <p>V rámci Evropské unie by tento návrh mohl být přednesen na nadcházející debatě ohledně
  428. Společných Patentů. Na celosvětového úrovni by to měla posoudit WIPO(Světová Organizace
  429. Intelektuálního Vlastnictví) ve své nadcházející diskuzi o Vývojové agendě.
  430. </p>
  431. <p> Jakmile by se to přijalo, mohly by se tím omezit nejvíce škodlivé jevy
  432. pro všechny legitimní obchodní modely a došlo by ke zvolení interoperability
  433. a hospodářské soutěže místo monopolního práva. Vezmeme-li v úvahu neobvykle silnou propojenost
  434. v odvětví tohoto trhu, zdá se býti taková volba oprávněnou.
  435. </p>
  436. <h3>2. Upravení politiky Normalizačních institutů</h3>
  437. <p>Za druhé, Normalizační instituty by měly upravit svou patentovou politiku tak, aby
  438. zaručovala, že jejich normy je možné použít v každém obchodním modelu. Mnoho zástupců
  439. z normalizačních institutů na sympoziu namítlo, že nejsou v postavení, kdy by mohli
  440. určovat patentovou politiku, přitom ale zároveň v
  441. <a href="http://www.itu.int/ITU-T/dbase/patent/patent-policy.html"> Společné
  442. patentové politice </a> platné pro ITU-T, ITU-R, ISO a IEC uvádějí:
  443. "<em> Patent plně nebo částečně zahrnutý v doporučení |(nebo) realizačním výstupu musí být přístupný
  444. všem bez zbytečných omezení. </em>
  445. " Jak tato analýza ukazuje, nynější užití RAND nesplňuje tuto zásadu.
  446. </p>
  447. <p>V běžné praxi se dále vyskytuje požadavek, kterým Normalizační instituty
  448. ochraňují standardy před potenciální budoucí žalobou ze strany držitelů
  449. copyrightových práv tím, že instituty vyžadují přidělení copyrightových práv
  450. od všech přispěvatelů. Uplatnění podobných opatření pro patenty se zdá býti oprávněné
  451. ze stejných důvodů.
  452. </p>
  453. <h3>3. Poskytování možnosti částečné i plné migrace</h3>
  454. <p>Již existuje mnoho standardu zatížených patenty a i kdyby WIPO
  455. začalo preferovat obecnou interoperabilitu, trvalo by desetiletí než
  456. se to stane místním zákonem.
  457. </p>
  458. <p>Jako přechodné řešení je potřeba vynucovat (F)RAND způsobem, který nediskriminuje
  459. právoplatné obchodní modely, jak je tomu stále ještě zvykem. Eventuálním
  460. řešením by mohlo být podřízení (F)RAND poplatků licenčním výnosům.
  461. </p>
  462. <p>Obchodní modely, které jsou na základě zisku z vlastnictví licencí
  463. založené na copyrightu nebo patentech mohou pokračovat v existenci jako doposud.
  464. Obchodním modelům, které nezávisí na ziscích z licencí, bude tímto umožněna spolupráce
  465. a hospodářská soutěž.
  466. </p>
  467. <p>Podniknutím těchto kroku dojde také k opětovnému sladění organizací ITU-T, ITU-R, ISO a IEC
  468. se prohlášením své "Společné patentové politiky". </p>
  469. <h3>4. Úprava směrnic zajištující vládní zakázky</h3>
  470. <p>Vlády a mezivládní organizace by měly upravit své směrnice zajišťující zakázky tak,
  471. aby pořizovaly pouze produkty založené na standardech, které nediskriminují
  472. legitimní obchodní modely. To znamená plné uznání některých normalizačních institutů a jen omezené uznání
  473. institutů, které zatím vhodně neupravily svou patentovou politiku.
  474. </p>
  475. <hr/>
  476. <p><em>PROHLÁŠENÍ: Tato studie byla sepsána z pohledu odborníka v oblasti softwaru.
  477. Závěry se mohou plně, částečně nebo se nemusejí vůbec
  478. shodovat se závěry platnými i v jiných oblastech než je software.
  479. </em></p>
  480. </body>
  481. <timestamp>$Date$ $Author$</timestamp>
  482. <translator> Michael Hrabánek</translator>
  483. </html>
  484. <!--
  485. Local Variables: ***
  486. mode: xml ***
  487. End: ***
  488. -->