Source files of fsfe.org, pdfreaders.org, freeyourandroid.org, ilovefs.org, drm.info, and test.fsfe.org. Contribute: https://fsfe.org/contribute/web/ https://fsfe.org
You can not select more than 25 topics Topics must start with a letter or number, can include dashes ('-') and can be up to 35 characters long.
 
 
 
 
 
 

232 lines
14 KiB

<?xml version="1.0" encoding="utf-8" ?>
<html>
<version>1</version>
<head>
<title>FSF Europe - Světový sumit o informační společnosti(WSIS)</title>
</head>
<body>
<center>
<a href="FreeSoftware.pdf">[ PDF; 92k ]</a>
</center><br />
<center>
<h1>Free Software (Svobodný software)</h1>
<h2>(také znám pod pojmy "Libre Software" nebo "Open Source")</h2>
</center>
<p class="indent"> Během PrepCom3 byl na Světovém sumitu o informační společnosti (WSIS) předložen formální požadavek na referenční dokument o
Svobodném softwaru a jeho účelu.
Účelem tohoto dokumentu je poskytnout tuto referenci.
</p>
<p class="indent">Svobodný software je záležitostí svobody, nikoliv ceny. V tomto významu se užívá od 80. let,
poprvé se jeho definice objevila v <a href="http://www.gnu.org/bulletins/bull1.txt">GNU zpravodaji, svazek 1 č. 1</a>, vydaném v únoru 1986. Konkrétně, Svobodný software <a href="http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.html">definuje</a> tyto čtyři svobody:</p>
<ul>
<li class="indent"><b>Svobodu k užití programu pro jakýkoliv účel.</b>
<p class="indent"> <em> Omezením možnosti užití Svobodného softwaru, např. časovým omezením
("30 denní zkušební verze", "licence vyprší 1. ledna 2004"), omezením toho, k čemu lze software použit
("Jen k nekomerčnímu užití", "nesmí být použit pro výkonnostní testování") nebo geografickým omezením
("Nesmí být použito mimo zemi X"), se stává program nesvobodným.
</em></p>
</li>
<li class="indent"><b>Svobodu studovat, jak program pracuje a přizpůsobit ho
dle vlastních potřeb.</b>
<p class="indent"> <em>Umístění právních či praktických restrikcí na porozumění
programu nebo jeho modifikace, například nutností pořízení zvláštní licence,
podpisem dohody o nezveřejňování (NDA) nebo u programovacích jazyků, které
mívají několik forem vyjádření - znepřístupněním člověkem preferovaného způsobu
prohlížení a úpravy programu("zdrojového kódu") se program také stává proprietární
(nesvobodný). Bez svobody k úpravě programu jsou lidé vydáni na milost jedinému
dodavateli. </em></p>
</li>
<li class="indent"><b>Svobodu redistribuovat kopie programu dle vlastní vůle, abyste mohli pomoci svým přátelům. </b>
<p class="indent"> <em> Software se dá kopírovat a distribuovat s prakticky nulovými náklady.
Pokud vám není dovoleno předat kopii osobě, která ho potřebu, stává se tento program nesvobodným.
Pokud chcete, můžete Svobodný software šířit i za úplatu.
</em></p>
</li>
<li class="indent"><b>Svobodu vylepšovat program a zveřejňovat tyto vylepšení, aby z nich mohla těžit
celá komunita. </b>
<p class="indent"> <em>Každý nemůže být dobrým programátorem ve všech odvětvích. Někteří lidé
se programování nemusí věnovat vůbec. Tato svoboda zaručuje všem, kteří nemají čas nebo
schopnosti k vyřešení problému, nepřímý přístup ke svobodě modifikace programu. Je možné ji provádět za úplatu.
</em></p>
</li>
</ul>
<p class="indent">Tyto svobody jsou právy, nikoliv povinnostmi, i když dodržování těchto svobod
společností může občas zavazovat jednotlivce. Kdokoliv si může vybrat nevyužívat ani jednu z nich nebo naopak využívat všech.
Mělo by být ujasněno, že Svobodný software nevylučuje komerční užití. Naopak, pokud software zakazuje komerční využívání, není Svobodným
softwarem. Ve skutečnosti čím dál větší počet společností staví svůj obchodní model zcela nebo alespoň částečně
na Svobodném softwaru, včetně některých z těch největších proprietárních dodavatelů softwaru. Svobodný software pouze umožňuje
legální poskytnutí pomoci a podpory, nevynucuje ji.
</p>
<h3>Terminologie</h3>
<p class="indent">V angličtině je Svobodný software překládán jako "Free software", kde slovo 'Free' znamená jak svobodný, tak i zdarma.
Zdá se, že angličtina je jediný jazyk, ve kterém existuje taková silná nejednoznačnost.
Když se přeloží do jiných jazyků, Svobodný software se stane
"logiciels libre" ve francouzštině, "software libre" ve španělštině
, "software libero" v italštině, "Fri Software" v dánštině nebo podobným
termínem, který v místním jazyku znamená svobodu. </p>
<b>Open Source</b>
<p class="indent">3. února 1998, jakmile Netscape ohlásil uvolnění svého prohlížeče jako Svobodný software, se skupina
lidí sešla v Palo Alto v Silicon Valley a navrhli začít marketingovou kampaň, ve které Svobodný software nazývají
"Open Source"[Otevřený kód, pozn. překl.]. Cílem byla rychlá komercializace Svobodného softwaru
a jeho přijmutí mezi společnosti a investory rizikového kapitálu v nové vzkvétající části trhu.
Aby toho dosáhli, vědomě přijali rozhodnutí k odstranění všech dlouhodobých záležitostí
(jako jsou filozofie, etika a společenské dopady) vztahující se k Svobodného softwaru, jelikož cítili, že by stály v cestě
rychlému přijmutí ekonomiky. Navrhli zaměřit se pouze na technické výhody.<a class="fn" href="#fn">1</a></p>
<p class="indent">
Užíváním (často v dobré víře lidmi, kteří se odkazují na Svobodný software) termínu "Open Source" - původně
stvořenému k tomu, aby znamenal stejný význam jako Svobodný software, když přijde na otázky licencí a implementací - došlo k
degradaci jeho významu. V dnešní době je často užíván pro všechno od Svobodného softwaru až po silně proprietární "Vládní Bezpečnostní Program" (GSP)
od Microsoftu.<a class="fn" href="#fn">2</a></p>
<b>Libre Software</b>
<p class="indent"> Když se Evropská komise začala zabývat Svobodným softwarem, snažili se přijít
s anglickým slovem, které by se vyhnulo dvojsmyslnosti "Free Software" (Svobodný vs. zdarma)
a nepochopení významu "Open Source", což vedlo k přijetí třetího termínu, který se občas objevuje od roku 1992: "Libre Software".
Tento termín se osvědčil, jako odolný vůči opětovné degradaci významu a má stále stejný význam jako Svobodný software. Může tedy
poskytovat řešení pro ty, kteří se obávají nedorozumění, které s sebou nese použití anglického výrazu "Free Software".</p>
<h3>Vývoj</h3>
<p class="indent"> Když přemýšlíte o Svobodném softwaru, mělo by se na něj pohlížet jako
na koncept objímající solidní, udržitelné a spolehlivé informace a vzdělanou společnost, a zahrnující
všechny zájmové strany.
</p>
<p class="indent">Cena, kterou platíme za nadvládu koncepce proprietárního softwaru je vysoká.
Jelikož paradigma proprietárního softwaru má silné, ve svém principu zabudované, monopolizační sklony
<a class="fn" href="#fn">3</a> a vzhledem k tomu, že software proniká do všech oblastí ekonomiky, severní ekonomiky trpí a jižní
země jsou postaveny před výběr mezi vyloučením nebo připojením se k společnému trpění naprosté závislosti.
To je důvodem, proč rozloučení se s Microsoftem beze změny paradigma nepovede ke znatelné změně situace.
Na druhé straně Svobodný software navrací zpět hospodářskou soutěž a zároveň umožňuje spolupráci společností, lidí a vlád.
Vše z toho je rovnoměrně přístupné všem lidem.
</p>
<p class="indent">Zatímco minority, při použití proprietárního softwaru, zůstávají v milosti velkých nadnárodních společností pokud jde o
podporu svých kulturních a jazykových zvyklostí, Svobodný software jím dává možnost úpravy veškerého softwaru dle svých potřeb. Díky tomu
umožňuje Svobodný software vytvoření trvale udržitelného hard/softwarového průmyslu, nezávislého na monopolech a mezinárodních gigantech.
Spolupráce s velkými společnostmi je samozřejmě možná a může být i prospěšná, ale zatímco u proprietárního softwaru je cenou za tuto spolupráci závislost,
Svobodný software poskytuje nezávislost.
</p>
<h3>Rovnost</h3>
<p class="indent">Navrhování, vyvíjení a užívání softwaru se rozšiřuje ve všech společnostech.
O to více je přístup k softwaru určujícím faktorem pro vzdělání, komunikaci, pracovní příležitosti a dokonce i
společenské zapojení. To zahrnuje budování společenských hnutí, podporování občanství a průhlednosti
demokracie a stejně tak obecných vládních a zdravotních služeb.
</p>
<p class="indent">Obecně se software v severní společnosti rozrostl do velice vysoké míry
a pokud bude rozvojová politika úspěšná, brzy se tak stane i v jižní společnosti. Proto se musí
na software pohlížet jako na kulturní technologii, někdy dokonce i jako na kulturní statek.
</p>
<p class="indent">Měli bychom se ptát, kdo by měl stát v čele všech ústředních kulturních technologií. Proprietární software
staví do jejich čela velké severní nadnárodní společnosti.<a class="fn" href="#fn">4</a> Svobodný software umožňuje rovné využití této kulturní technologie všem lidem.
</p>
<h3>Lidská práva</h3>
<p class="indent">Pro ty, kteří jsou připojeni k Internetu - a my doufáme, že to časem bude znamenat úplně všechny -
je svoboda podílení se na kultuře, svoboda slova a názorů, stejně tak jako volnost pohybu a sdružování se, z velké části ovlivněna
kontrolou nad softwarem, který užívají.
Software k tomu vytváří prostředky. Na rozdíl od proprietárního softwaru, Svobodný software dává každé osobě plnou kontrolu
nad svým osobním informačním prostorem. Ačkoliv tohle samotné nestačí k zaručení soukromí a bezpečí, je to jejich nutným předpokladem.
</p>
<h3>Zabránění nástupu technokracie - udržování demokracie</h3>
<p class="indent">Legislativa by měla být tvořena demokraticky zvolenými zástupci a to průhledným způsobem.
I v situacích, kde to platí, práva, která nemohou být uplatněna, zůstávají prázdná. Udělení práv na papíře neznamená, že
lidé získávají prostředky k jejich využití.
</p>
<p class="indent">Složitost současných systému sama o sobě je již překážkou k udržení demokracie
v digitální oblasti, ale celková neprůhlednost proprietárního softwaru ji činí naprosto neuskutečnitelnou.
Pokud nepoužíváte Svobodný software, práva která smíte a nesmíte uplatnit určuje pouze dodavatel proprietárního
softwaru - je to rozhodnutí samotného dodavatele, rozhodnutí, které má dnes často již větší váhu, než demokratický
zákonodárný proces.
</p>
<p class="indent">Dobrými příklady jsou Evropská Direktiva o Copyrightu (
European Copyright Directive - EUCD) a Digital
Millennium Copyright Act (DMCA), oba vytvořené dle "Copyrightové dohody" Světové
Organizace Intelektuálního Vlastnictví ("The World
Intellectual Property Organization - WIPO Copyright Treaty" (Prosinec roku 1996).
Zatímco DMCA je již notoricky známa umožněním cenzurování stránek kritizující Scientologii ve Spojených Státech<a class="fn" href="#fn">5</a>,
Německá implementace EUCD tiše znepřístupňuje právo na férové užití [fair use]. I když právo jasně určuje, že
zákazník má právo na kopii CD do svého autorádia nebo dokonce i pro svého přítele, ti, kteří využijí tohoto práva na tzv. CD "chráněném proti kopírování" nebo
jakémkoliv DVD, riskují postih. A pro ty z vás, kteří si myslí, že to končí jen u tohoto, odkazujeme na dokument od EFF[Electronic Frontier Foundation - Nadace elektronického pohraničí, pozn. překl.] ohledně tzv. <a href="http://www.eff.org/files/20031001_tc.pdf">"Trusted Computing"</a> (TC).</p>
<p class="indent"> Proprietární software účinně přenáší oblasti, které byly dříve
v moci demokraticky zvolených zástupců, do rukou korporací, čímž ustanovuje technokracii.<a class="fn" href="#fn">6</a></p>
<h3>Shrnutí</h3>
<p class="indent"> Veškeré naše společné úsilí k obraně a prosazování lidských práv, rovnosti pohlaví,
práv postižených, svobodného tisku, soukromí a bezpečnosti a podobných záležitostí je ohroženo, že přijde vniveč, pokud bude
informační věk založený na proprietárním softwaru.</p>
<p class="indent">Samotný Svobodný software jistě nestačí k překonání všech problémů - ale je
je nutný k tomu, aby zmocnil lid k využití práv, za která bojujeme, v informační společnosti.
</p>
<h2 id="fn">Reference</h2>
<ol>
<li>Pro referenci, viz <a href="http://web.archive.org/web/20021217003716/http://www.opensource.org/advocacy/faq.html">http://web.archive.org/web/20021217003716/http://www.opensource.org/advocacy/faq.html</a>:
<em>Jak je "open source" spojen se "svobodným softwarem"? Iniciativa Open Source
je marketingový program pro svobodný software. Je to kampaň pro Svobodný software, postavená na solidních pragmatických základech
místo na vášnivých ideologických projevech. Ta vítězící substance se nezměnila, jen ty prohrávající stanoviska a symbolismus ano.
</em></li>
<li>V tomto programu vládní a
mezinárodní organizace platí velké poplatky za povrchní pohled na některé části
zdrojového kódu Windows na speciálním microsoftím vybavení. Tohle může zvýšit 'pocit bezpečí', ale
je to v podstatě k ničemu - obzvláště díky tomu, že se dokonce ani nemusí dívat
na to, co opravdu běží na jejich počítačích. A samozřejmě jim to neposkytuje žádnou svobodu.
</li>
<li>
Jestli bude zájem, rádi poskytneme vysvětlení těchto mechanismů
</li>
<li>Poznámka: Nemělo by to být považováno
za pozitivní záležitost pro lidi v severních zemích. Není tomu tak.
</li>
<li>viz.
<a href="http://www-camlaw.rutgers.edu/publications/law-religion/scientology.htm">http://www-camlaw.rutgers.edu/publications/law-religion/scientology.htm</a>
</li>
<li>Technokracie: "Vláda techniků nebo řízení společnosti technickými odborníky"
(dle Merriam-Webster slovníku)</li>
</ol>
<DIV ALIGN="LEFT">
<TT>
<FONT SIZE="-1"> Date: 2004/10/19 15:34:59 Revision: 1.7 </FONT><br />
<FONT SIZE="-1"> Author: <a href="/about/people/greve/">Georg Greve</a></FONT>
</TT>
</DIV>
</body>
<translator>Michael Hrabánek</translator>
</html>
<!--
Local Variables: ***
mode: xml ***
End: ***
-->